Mark 13
1 Když vycházel z chrámu, pravil mu jeden z jeho učedníků: „Mistře, pohleď, jaké to kameny a jaké stavby!“
2 Ježíš mu odvětil: „Vidíš všechny tyto veliké stavby? Nezůstane tu kámen na kameni, který by nebyl rozmetán.“
3 A když seděl na hoře Olivetské naproti chrámu, otázali se ho v ústraní Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
4 „Pověz nám, kdy se to stane? A jaké bude znamení, až se to všechno začne plniti?“
5 Tu Ježíš začal k nim mluviti: „Hleďte, ať vás nikdo nesvede!
6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém a řeknou:,Já jsem to'; a svedou mnohé.
7 Až pak uslyšíte o válkách a pověsti o bojích, nezalekněte se, neboť to musí nastati, ale to ještě není konec.
8 Neboť povstane národ proti národu a království proti království a bude zemětřesení v různých krajinách a hlad. To je počátek útrap.“
9 „Mějte se však sami na pozoru, neboť vás vydají soudům a v synagogách budou vás bíti; i před vladaře a krále budete postaveni pro mne, abyste před nimi vydali svědectví.
10 Dříve však musí býti hlásáno evangelium mezi všemi národy.
11 A když vás povedou a postaví před soud, nepřemýšlejte napřed, co máte mluviti, nýbrž mluvte to, co vám v tu hodinu bude dáno; neboť to nebudete mluviti vy, nýbrž Duch svatý.
12 Tehdy vydá bratr bratra na smrt a otec své dítě, i děti povstanou proti rodičům a budou je zabíjeti.
13 A budete v nenávisti u všech pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, ten bude spasen.“
14 „Až však uzříte hanebnou zkázu tam, kde nemá býti – kdo to čte, rozuměj – tehdy, kdo jsou v Judsku, ať utekou na hory;
15 a kdo je na střeše, nesestupuj do domu, ani nevcházej, aby vzal něco ze svého domu;
16 a kdo na poli, nevracej se zpět, aby sis vzal své roucho!
17 Běda ženám v požehnaném stavu i kojícím v ony dny!
18 Modlete se, aby to nebylo v zimě!“
19 „Neboť budou to dny takového soužení, jakého až dosud nebylo od počátku tvorstva, které Bůh stvořil, a nikdy nebude.
20 A kdyby Pán nebyl zkrátil ty dny, nebyl by zachráněn žádný člověk; ale pro vyvolené, které vyvolil, zkrátil ty dny.“
21 „Řekne-li vám tedy někdo:,Hle, zde je Mesiáš!',Hle, tam je!' nevěřte!
22 Neboť povstanou nepraví Mesiáši a nepraví proroci a budou činiti zázraky a divy, takže by svedli, kdyby to bylo možno, i vyvolené.
23 Mějte se tedy na pozoru! Hle, předpověděl jsem vám to všechno.“
24 „A v těch dnech se po onom soužení slunce zatmí a měsíc nevydá své světlo;
25 hvězdy budou padati s nebe a nebeská tělesa se budou pohybovati.
26 Tehdy uzří Syna člověka přicházeti v oblacích s velikou mocí a slávou.
27 A tehdy pošle své anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř světových stran, od konce země až do konce nebe.“
28 „Od fíkovníku se pak naučte podobenství! Když jeho ratolest již omládne a vyrazí listí, víte, že blízko je léto.
29 Tak i vy, až uvidíte, že se ty věci dějí, vězte, že je blízko, přede dveřmi!
30 Vpravdě pravím vám: Nepomine toto pokolení, dokud se to všechno nestane.
31 Nebesa a země pominou, ale slova má nepominou.“
32 „O tom dni však nebo o té hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, toliko Otec.
33 Mějte se na pozoru, bděte [a modlete se], neboť nevíte, kdy ten čas nastane!
34 Jako člověk, který odcestoval a opustil svůj dům a dal služebníkům plnou moc, každé mu jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.
35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy Pán přijde domů, zda večer, nebo o půlnoci, nebo o kuropění, nebo ráno,
36 aby vás při nenadálém příchodu nenalezl ve spánku.
37 Co pravím vám, pravím všem: Bděte!“