1O [druhoprvní] sobotě šel obilným polem. Jeho učedníci trhali klasy, třeli je rukama a jedli.
2Někteří z farizeů však řekli: „Proč činíte, co není dovoleno v sobotu?“
3Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste ani to, co učinil David, když měl hlad on i jeho průvodci?
4Jak vešel do domu Božího, dostal předkladné chleby, jedl a dal i svým průvodcům, ač není dovoleno je jísti, leda jedině kněžím?“
5A řekl jim: „Syn člověka je Pánem i soboty.“
6V jinou sobotu vešel do synagogy a učil. A byl tam muž, jehož pravá ruka byla uschlá.
7Zákoníci a farizeové ho pozorovali, bude-li v sobotu uzdravovali, aby nalezli důvod k žalobě proti němu.
8On však znal jejich smýšlení. I řekl člověku s uschlou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed!“ I vstal a postavil se.
9Ježíš pak jim řekl: „Táži se vás: Je dovoleno v sobotu dobře činiti nebo zle; život zachrániti nebo jej nechati zahynouti?“
10A pohleděl po všech kolem a řekl tomu člověku: „Zvedni svou ruku!“ I zvedl a jeho ruka byla uzdravena.
11Oni však byli plni nerozumu a umlouvali se vespolek, co by Ježíšovi učinili.
12V těch dnech vyšel na horu se pomodlit a celou noc strávil v modlitbě k Bohu.
13Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct a nazval je apoštoly:
14Šimona, jemuž dal jméno Petr, a Ondřeje, jeho bratra; Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15Matouše a Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, a Šimona příjmením „Horlivec“,
16a Judu, bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.
17Sestoupil s nimi a stanul na rovině. I zástup jeho učedníků a velké množství lidí z celého Judska i z Jerusalema a z přímořské krajiny tyrské a sidonské přišlo,
18aby ho poslechli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Také ti, kteří byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni.
19Každý ze zástupu se snažil Ježíše dotknouti, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
20Tu On pozdvihl oči k svým učedníkům a pravil: „Blahoslavení chudí, neboť vaše je království Boží.
21Blahoslavení, kteří nyní lačníte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kteří nyní pláčete, neboť se budete smáti.
22Blahoslavení budete, když vás budou lidé nenáviděti, když vás vyobcují a potupí a kvůli Synu člověka vás připraví o vaše dobré jméno.
23Radujte se v ten den a veselte se, neboť hle, vaše odplata je hojná v nebesích! Vždyť totéž činívali prorokům jejich otcové.“
24„Avšak běda vám bohatcům, neboť vy již máte své potěšení!
25Běda vám, kteří jste sytí, neboť budete lačněti! Běda vám, kteří se nyní smějete, neboť budete kvíleti a plakati!
26Běda, když vám budou všichni lidé lichotiti, neboť totéž činívali jejich otcové nepravým prorokům!“
27„Ale vám, kteří mě posloucháte, pravím: Milujte své nepřátele, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí;
28dobrořečte těm, kteří vám zlořečí, a modlete se za ty, kteří vás pomlouvají!“
29„Tomu, kdo tě bije v (jedno) líce, nastav i druhé, a před tím, jenž ti bere plášť, nebraň ani sukně!
30Prosí-li tě někdo, dej mu, a od toho, jenž bere, co je tvé, nežádej nic zpět!
31A jak chcete, aby lidé činili vám, i vy čiňte jim!
32Neboť milujete-li ty, kteří vás milují, jakou můžete míti (za to) zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, jimiž jsou milováni.
33A budete-li činiti dobře těm, kteří vám dobře činí, jakou můžete míti zásluhu? Vždyť i hříšníci to činí.
34A půjčíte-li těm, od nichž doufáte, že to dostanete zpět, jakou můžete míti (za to) zásluhu? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby zase dostali stejně.
35Ale milujte své nepřátele, dobře čiňte a půjčujte, aniž čekáte něco zpět! A vaše odplata bude hojná a budete dětmi Nejvyššího. Neboť On je dobrotivý k nevděčným i zlým.
36Buďte tedy milosrdní, jak milosrdný jest i váš Otec!“
37„Nesuďte, a nebudete souzeni! Neodsuzujte, a nebudete odsouzeni! Odpouštějte, a bude vám odpuštěno!
38Dávejte, a bude vám dáno; dobrou a natlačenou a natřesenou a vrchovatou míru vám dají do klína! Neboť jakou měrou měříte, takovou bude vám naměřeno.“
39Pověděl jim i podobenství: „Což může slepec vésti slepce? Nepadnou oba do jámy?
40Není učedník nad mistra, ale dokonalý bude každý, bude-li jako jeho mistr.“
41„Proč pak vidíš třísku v oku svého bratra, a trám v svém oku nepozoruješ?
42Anebo jak můžeš říci svému bratru:,Bratře, dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka,' když sám v svém oku trám nevidíš? Pokrytče, vyjmi nejprve trám z oka svého a potom prohlédneš, abys mohl odstranit třísku z oka svého bratra!“
43„To jistě není strom dobrý, který rodí špatné ovoce; ani strom špatný, který rodí dobré ovoce.
44Neboť každý strom lze poznati po jeho ovoci. Přece se netrhají fíky s trní, ani se nesbírají hrozny s bodláčí!
45Dobrý člověk vynáší z dobré zásoby svého srdce dobré věci; a zlý člověk vynáší ze špatné zásoby špatné věci. Neboť čím srdce plné, tím ústa přetékají.“
46“Proč mi říkáte:,Pane, Pane!' a nečiníte, co pravím? Ukáži vám, komu se podobá
47každý, kdo přichází ke mně, má slova slyší a plní je.
48Podobá se člověku, který stavěl dům a kopal hluboko a položil základ na skálu. Když pak nastala povodeň, opřela se řeka do toho domu, ale nemohla jím pohnouti, neboť byl postaven na skále.“
49„Kdo však slyší a neplní, podobá se člověku, který vystavěl svůj dům na zemi bez základu. Když se do něho opřela řeka, ihned se zřítil a pád toho domu byl veliký.“