1Celé shromáždění povstalo a dovedli ho k Pilátovi.
2Počali na něho žalovati: „Tohoto jsme nalezli, jak bouří náš národ, brání platiti císaři daně a praví, že je Mesiáš, král.“
3I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ On mu odpověděl: „Ano, já jsem.“
4I řekl Pilát velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“
5Ale oni na něho naléhali slovy: „Svým učením bouří lid po celém Judsku, od Galileje až sem!“
6Když Pilát uslyšel o Galileji, otázal se, je-li ten člověk Galilejan.
7Jak zvěděl, že je z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl v ty dny také v Jerusalemě.
8Když Herodes uzřel Ježíše, velmi se zaradoval. Neboť již dávno byl žádostiv spatřit ho, poněvadž o něm mnoho slyšel a poněvadž doufal, že ho uzří činiti nějaký zázrak.
9I vyptával se ho mnoha slovy, ale On mu na nic neodpovídal.
10Velekněží a zákoníci tam také byli a bez ustání na něho žalovali.
11I pohrdl jím Herodes se svou družinou. Dal ho obléci v bílé roucho a vysmál se mu a poslal ho zpět k Pilátovi.
12V ten den se Herodes a Pilát spřátelili, neboť dříve žili spolu v nepřátelství.
13Když Pilát svolal velekněze, členy velerady a lid,
14řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka sem, že prý bouří lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřoval, a nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete.
15Ale ani Herodes ne, neboť jsem vás k němu poslal. Hle, nespáchal nic, co by zasluhovalo smrti.
16Potrestám ho tedy a propustím.“
17O slavnosti musíval jim propouštěti jednoho (vězně).
18I vykřikl celý zástup najednou: „Pryč s tímto! Propusť nám Barnabáše!“
19Ten byl uvězněn pro jakési vzbouření povstalé v městě a pro vraždu.
20Pilát k nim opět promluvil, neboť chtěl Ježíše propustiti.
21Ale oni hlasitě křičeli: „Ukřižuj! Ukřižuj ho!“
22On však jim řekl po třetí: „Co zlého spáchal tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.“
23Ale oni na něho dotírali s velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován. Jejich křik víc a více mohutněl.
24Pilát se rozhodl splnit jejich žádost.
25I propustil toho, který byl uvězněn pro vraždu a vzbouření, o něhož žádali; Ježíše pak vydal jejich zvůli.
26Když ho odváděli, zadrželi jakéhosi Šimona z Kyreny, který přicházel s pole, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27Šel za ním veliký zástup lidí; také ženy, které pro něho plakaly a bědovaly.
28Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi!
29Neboť hle, přijdou dnové, kdy řeknou:,Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!'
30Tehdy počnou říkati horám:,Padněte na nás,' a pahorkům:,Přikryjte nás!'
31Neboť činí-li toto na stromě zeleném, co se bude díti na suchém?“
32Byli s ním také vedeni dva zločinci na popravu.
33Když přišli na místo, které se nazývá „Lebka“, ukřižovali ho tam; také ony zločince, jednoho po pravici, druhého po levici.
34Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ Poněvadž si chtěli rozděliti jeho roucha, metali (o ně) los.
35I stál tu lid a přihlížel. Také členové velerady se mu [s nimi] posmívali slovy: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, vyvolenec Boží!“
36Posmívali se mu i vojáci; přistupovali a podávali mu octa se
37slovy: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě!“
38Nad ním byl také nápis řeckými a latinskými a hebrejskými písmeny: „Tento je král židovský.“
39Jeden z těch zločinců, kteří s ním viseli, se mu rouhal: „Jsi-li ty Mesiáš, pomoz sobě i nám!“
40Ale druhý ho káral takto: „Ani ty se Boha nebojíš, ač trpíš stejný trest?
41My zajisté (trpíme) spravedlivě, neboť dostáváme to, co náleží za naše činy. Ale tento nic zlého neučinil.“
42I řekl Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, až přijdeš do svého království!“
43Ježíš mu řekl: „Vpravdě pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji!“
44Bylo okolo šesti hodin. Tu nastala tma po celé krajině až do devíti hodin.
45Slunce se zatmělo a opona chrámová se roztrhla ve dvě půle.
46Ježíš zvolal silným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého!“ Po těch slovech vypustil duši.
47Když spatřil setník, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Jistě byl tento člověk spravedlivý!“
48A veškerý zástup těch, kteří byli také přítomni této podívané a viděli, co se dělo, bil se v prsa a vracel se.
49Stáli tam opodál všichni jeho známí i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a patřili na to.
50A hle, jeden muž jménem Josef z Arimathie, z judského města, člen velerady, muž dobrý a spravedlivý,
51nesouhlasil s jejich rozsudkem a jednáním. Očekával (také) království Boží.
52Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si tělo Ježíšovo.
53Sňal je (s kříže), obvinul plátnem a položil do hrobu vytesaného ve skále, v němž ještě nikdo neležel.
54Byl pátek, a nastávala sobota.
55Za ním šly ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, a podívaly se na hrob i na to, jak jeho tělo bylo pochováno.
56Potom se vrátily a připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem podle zákona zachovaly klid.