Bible

1 Celé shromáždění povstalo a dovedli ho k Pilátovi. 2 Počali na něho žalovati: „Tohoto jsme nalezli, jak bouří náš národ, brání platiti císaři daně a praví, že je Mesiáš, král.“ 3 I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ On mu odpověděl: „Ano, já jsem.“ 4 I řekl Pilát velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“ 5 Ale oni na něho naléhali slovy: „Svým učením bouří lid po celém Judsku, od Galileje až sem!“ 6 Když Pilát uslyšel o Galileji, otázal se, je-li ten člověk Galilejan. 7 Jak zvěděl, že je z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl v ty dny také v Jerusalemě. 8 Když Herodes uzřel Ježíše, velmi se zaradoval. Neboť již dávno byl žádostiv spatřit ho, poněvadž o něm mnoho slyšel a poněvadž doufal, že ho uzří činiti nějaký zázrak. 9 I vyptával se ho mnoha slovy, ale On mu na nic neodpovídal. 10 Velekněží a zákoníci tam také byli a bez ustání na něho žalovali. 11 I pohrdl jím Herodes se svou družinou. Dal ho obléci v bílé roucho a vysmál se mu a poslal ho zpět k Pilátovi. 12 V ten den se Herodes a Pilát spřátelili, neboť dříve žili spolu v nepřátelství. 13 Když Pilát svolal velekněze, členy velerady a lid, 14 řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka sem, že prý bouří lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřoval, a nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete. 15 Ale ani Herodes ne, neboť jsem vás k němu poslal. Hle, nespáchal nic, co by zasluhovalo smrti. 16 Potrestám ho tedy a propustím.“ 17 O slavnosti musíval jim propouštěti jednoho (vězně). 18 I vykřikl celý zástup najednou: „Pryč s tímto! Propusť nám Barnabáše!“ 19 Ten byl uvězněn pro jakési vzbouření povstalé v městě a pro vraždu. 20 Pilát k nim opět promluvil, neboť chtěl Ježíše propustiti. 21 Ale oni hlasitě křičeli: „Ukřižuj! Ukřižuj ho!“ 22 On však jim řekl po třetí: „Co zlého spáchal tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.“ 23 Ale oni na něho dotírali s velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován. Jejich křik víc a více mohutněl. 24 Pilát se rozhodl splnit jejich žádost. 25 I propustil toho, který byl uvězněn pro vraždu a vzbouření, o něhož žádali; Ježíše pak vydal jejich zvůli. 26 Když ho odváděli, zadrželi jakéhosi Šimona z Kyreny, který přicházel s pole, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 Šel za ním veliký zástup lidí; také ženy, které pro něho plakaly a bědovaly. 28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi! 29 Neboť hle, přijdou dnové, kdy řeknou:,Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!' 30 Tehdy počnou říkati horám:,Padněte na nás,' a pahorkům:,Přikryjte nás!' 31 Neboť činí-li toto na stromě zeleném, co se bude díti na suchém?“ 32 Byli s ním také vedeni dva zločinci na popravu. 33 Když přišli na místo, které se nazývá „Lebka“, ukřižovali ho tam; také ony zločince, jednoho po pravici, druhého po levici. 34 Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ Poněvadž si chtěli rozděliti jeho roucha, metali (o ně) los. 35 I stál tu lid a přihlížel. Také členové velerady se mu [s nimi] posmívali slovy: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, vyvolenec Boží!“ 36 Posmívali se mu i vojáci; přistupovali a podávali mu octa se 37 slovy: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě!“ 38 Nad ním byl také nápis řeckými a latinskými a hebrejskými písmeny: „Tento je král židovský.“ 39 Jeden z těch zločinců, kteří s ním viseli, se mu rouhal: „Jsi-li ty Mesiáš, pomoz sobě i nám!“ 40 Ale druhý ho káral takto: „Ani ty se Boha nebojíš, ač trpíš stejný trest? 41 My zajisté (trpíme) spravedlivě, neboť dostáváme to, co náleží za naše činy. Ale tento nic zlého neučinil.“ 42 I řekl Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, až přijdeš do svého království!“ 43 Ježíš mu řekl: „Vpravdě pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji!“ 44 Bylo okolo šesti hodin. Tu nastala tma po celé krajině až do devíti hodin. 45 Slunce se zatmělo a opona chrámová se roztrhla ve dvě půle. 46 Ježíš zvolal silným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého!“ Po těch slovech vypustil duši. 47 Když spatřil setník, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Jistě byl tento člověk spravedlivý!“ 48 A veškerý zástup těch, kteří byli také přítomni této podívané a viděli, co se dělo, bil se v prsa a vracel se. 49 Stáli tam opodál všichni jeho známí i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a patřili na to. 50 A hle, jeden muž jménem Josef z Arimathie, z judského města, člen velerady, muž dobrý a spravedlivý, 51 nesouhlasil s jejich rozsudkem a jednáním. Očekával (také) království Boží. 52 Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si tělo Ježíšovo. 53 Sňal je (s kříže), obvinul plátnem a položil do hrobu vytesaného ve skále, v němž ještě nikdo neležel. 54 Byl pátek, a nastávala sobota. 55 Za ním šly ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, a podívaly se na hrob i na to, jak jeho tělo bylo pochováno. 56 Potom se vrátily a připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem podle zákona zachovaly klid.