1Když pak pohleděl vzhůru, spatřil, jak boháči házejí své dary do pokladnice.
2Uzřel také, jak tam jedna chudičká vdova háže dva grošíky.
3I řekl: „Vpravdě pravím vám: Tato chudá vdova dala více než všichni.
4Neboť ti všichni dali Bohu darem ze svého přebytku, tato však dala ze svého nedostatku všechno, co měla na živobytí.“
5Když někteří pravili o chrámě, že jest ozdoben krásnými kameny a dary, řekl:
6„Přijdou dnové, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, který by nebyl rozmetán.“
7I otázali se ho: „Mistře, kdy to bude? A jaké bude znamení, až se to začne díti?“
8On jim řekl: „Hleďte, abyste nebyli svedeni! Neboť mnozí přijdou ve jménu mém a řeknou:,Já jsem to,' a,Čas se přiblížil.' Nechoďte za nimi!
9Až pak uslyšíte o válkách a o rozbrojích, nelekejte se, neboť to musí napřed nastati, ale to nebude ještě hned konec.“
10Potom jim pravil: „Povstane totiž národ proti národu, království proti království,
11a budou veliká zemětřesení v různých krajinách, hlad i mor; budou i hrůzy a veliká znamení na nebi.“
12„Ale přede všemi těmito úkazy vztáhnou na vás ruce a budou vás pronásledovati, budou vás vydávati synagogám a do vězení a voditi před krále a vladaře pro jméno mé.
13To vám bude příležitosti, abyste vydali svědectví.
14Vložte si tedy v své srdce, že nebudete napřed přemýšleti, jak byste se hájili!
15Neboť já vám dám výmluvnost a moudrost, a té žádní vaši protivníci nedovedou odolat ani odporovat.
16Ba i rodiče a bratří a příbuzní a přátelé budou vás zrazovat. Některé z vás usmrtí
17a budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
18Ale ani vlas s vaší hlavy nezahyne.
19Svou vytrvalostí získáte své duše.“
20„Až tedy uzříte, že Jerusalem je vojskem obléhán, pak vězte, že se už přiblížilo jeho zpustošení.
21Tehdy, kdož jsou v Judsku, ať utekou na hory; kdož v městě, ať vyjdou ven; kdož na venkově, ať nevcházejí do města!
22Neboť to jsou dny pomsty, takže se naplní všechno, co je psáno.
23Běda ženám v požehnaném stavu i kojícím v ony dny! Neboť bude veliké soužení na zemi a soud hněvu nad tímto lidem.
24Budou padati pod ostřím meče, budou odváděni do zajetí mezi všechny národy a Jerusalem bude šlapán pohany, dokud se nenaplní čas pohanů.“
25„A budou znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách a na zemi bude úzkost mezi národy pro nesnáze nad hukotem moře a příbojů,
26takže lidé budou trnouti strachem a očekáváním těch věcí, které přijdou na celý svět, neboť nebeská tělesa se budou pohybovati.“
27„A tehdy uvidí Syna člověka přicházeti v oblaku s velikou mocí a slávou.
28Až se to počne díti, pohleďte vzhůru a zdvihněte své hlavy, neboť se blíží vaše vykoupení!“
29I pověděl jim podobenství: „Popatřte na fíkovník a na všechno ostatní stromoví!
30Když již vyhánějí pupence, vidíte, že blízko je léto.
31Tak i vy, až uzříte, že se tyto věci dějí, vězte, že je blízko království Boží.
32Vpravdě pravím vám: Nepomine toto pokolení, dokud se to všechno nestane.
33Nebesa a země pominou, ale slova má nepominou!“
34„Mějte se však na pozoru, aby se vaše srdce neobtížila opojením a opilstvím a pozemskými starostmi, a aby onen den nepřišel pro vás náhle!
35Neboť přijde jako osidlo na všechny obyvatele celého povrchu zemského.“
36„Bděte tedy a modlete se v každé době, abyste se stali hodnými ujiti všemu tomu, co se bude díti, a postaviti se před Syna člověka!“
37V ty dny učil v chrámě. V noci pak odcházel a přenocoval na hoře, která se nazývá Olivetská.
38Časně zrána přicházel k němu všechen lid poslouchat ho v chrámě.