Bible

1 Když Ježíš vešel v sobotu do domu jednoho z předních farizeů, aby tam pojedl, pozorovali ho. 2 A hle, jakýsi muž, který trpěl vodnatelností, byl před ním. 3 I řekl Ježíš zákoníkům a farizeům: „Je dovoleno v sobotu uzdravovati, nebo není?“ 4 Ale oni mlčeli. I ujal se ho, uzdravil ho a propustil. 5 A řekl jim: „Kdo z vás, když mu spadne vůl nebo osel do jámy, nevytáhne ho hned v sobotu?“ 6 Na to mu nemohli odpověděti. 7 Když pozoroval, jak si pozvaní vybírají čestná místa, řekl také jim podobenství: 8 „Když budeš pozván od někoho na svatbu, nesedej na čestné místo! Mohl by snad býti vzácnější než ty pozván od něho 9 a mohl by tvůj i jeho hostitel přijíti a říci ti:,Udělej tomuto místo!' Pak bys musel s hanbou seděti na místě posledním. 10 Ale když budeš pozván, jdi, posaď se na poslední místo! Až pak přijde tvůj hostitel a řekne ti: příteli, posedni výše!' 11 to ti bude k poctě před spolustolujícími. Neboť kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ 12 Pravil však i svému hostiteli: „Strojíš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani své bratry, ani své příbuzné, ani bohaté sousedy, aby tě snad také oni nepozvali a tak ti to odplatili.“ 13 Ale když strojíš hostinu, povolávej chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé! 14 Blaze pak ti bude, poněvadž takoví nemají čím ti odplatiti. Bude ti však odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“ 15 Když to jeden ze spolustolujících uslyšel, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude účasten hostiny v království Božím!“ 16 Ale On mu pravil: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnohé. 17 I poslal svého služebníka v hodinu večeře říci pozvaným, aby přišli, ježto je již [všechno] připraveno. 18 Ale oni se všichni do jednoho počali omlouvati. První mu řekl:,Statek jsem koupil a musím jíti jej shlédnout. Prosím tě, měj mě za omluvena!' 19 Druhý řekl:,Patero spřežení volů jsem koupil a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, měj mě za omluvena!' 20 A jiný řekl:,Oženil jsem se, a proto nemohu přijíti.' “ 21 „Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a řekl svému služebníku:,Vyjdi rychle na náměstí a ulice města a uveď sem chudé, zmrzačené, slepé i kulhavé!' “ 22 „I řekl služebník:,Pane, tvůj rozkaz je vykonán, a ještě je místo!' 23 Pán řekl služebníku:,Vyjdi na cesty a k plotům a přinuť vejiti, aby se naplnil můj dům! 24 Pravím vám, že z oněch mužů, kteří byli pozváni, žádný neokusí mé večeře.' “ 25 Veliké zástupy šly s ním. Obrátil se k nim a řekl: 26 „Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a svou matku i manželku a dítky a své bratry i sestry, ano i sebe samého, nemůže býti mým učedníkem.“ 27 „Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže býti mým učedníkem.“ 28 „Kdo z vás, chce-li vystavěti věž, nesedne dříve a nepočítá potřebný náklad, zda má dosti, aby stavbu dokončil? 29 Kdyby totiž položil základ a nemohl dokončiti, pak by se mu všichni ti, kteří by to viděli, posmívali: 30 ,Tento člověk se pustil do stavby, a nemohl dokončiti.' “ 31 „Anebo, který král, chce-li se pustiti do války proti jinému králi, nesedne dříve a nepřemýšlí, zda je s to, aby se utkal s desíti tisíci s tím, který táhne proti němu s dvaceti tisíci? 32 Neboť jinak, pokud je tento ještě daleko, odešle posly žádat o podmínky míru. 33 Tak tedy nikdo z vás, kdo se neodřekne všeho, co má, nemůže býti mým učedníkem.“ 34 „Užitečná věc je sůl. Zkazí-li se však i sůl, čím nabude slanosti? 35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí, nýbrž ven se vyhodí. Kdo má uši k slyšení, slyš!“