1Mezitím se shromáždili četní zástupové, takže jeden druhému šlapali po nohou. Tu mluvil k svým učedníkům: „Varujte se kvasu farizejského, to jest pokrytectví!
2Neboť nic není skryto, co nebude odkryto; ani tajmo, co nebude poznáno.
3Proto, co jste pravili ve tmě, bude hlásáno na světle; a co jste šeptali do ucha v pokojích, bude hlásáno na střechách.“
4„Ale pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, a potom už nemají co učinit!
5Ukáži vám, koho se máte báti: Bojte se Toho, který má moc po smrti uvrhnouti do pekla! Ano, pravím vám: Toho se bojte!
6Což neprodávají pět vrabců za dva penízky? A ani jeden z nich není zapomenut u Boha.
7Vždyť i vlasy na vaší hlavě jsou všechny sečteny. Nebojte se tedy! Vy jste dražší než mnoho vrabců.“
8„Pravím pak vám: Kdo mne vyzná před lidmi, toho i Syn Člověka vyzná před anděly Božími.
9Kdo mne však zapře před lidmi, ten bude zapřen před anděly Božími.“
10„Kdo řekne slovo proti Synu člověka, tomu bude odpuštěno; kdo se však bude rouhat Duchu svatému, tomu odpuštěno nebude.“
11„Když pak vás předvedou do synagogy a k vrchnostem a k vládám, nestarejte se o to, jak anebo čím byste se hájili, ani co byste mluvili.
12Neboť Duch svatý naučí vás v onu hodinu, co byste měli mluviti.“
13I pravil mu kdosi ze zástupu: „Mistře, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví!“
14On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem a rozdělovatelem?“
15A pravil jim: „Bedlivě se chraňte všeliké lakoty! Neboť i kdyby měl někdo nadbytek, nezáleží jeho život v jeho majetku.“
16A pověděl jim podobenství: „Jednomu boháči se na poli hojně urodilo.
17I přemýšlel sám u sebe:,Co mám učinit? Vždyť nemám místa, kde bych uložil svou úrodu.'
18A řekl:,Toto učiním: Zbořím své stodoly a vystavím větší, tam svezu svou úrodu i všechno své zboží
19a řeknu své duši: Duše, máš mnoho zboží svezeného na mnoho let! Odpočívej, jez, pij a vesel se!'
20I řekl mu Bůh:,Pošetilče, této noci bude požádána tvá duše od tebe a čí bude to, co sis připravil?'
21Takový je ten, kdo si hromadí poklady, a není bohat před Bohem!“
22Potom řekl svým učedníkům: „Proto pravím vám: Nepečujte úzkostlivě o sebe, co byste jedli, ani o své tělo, čím byste se odívali!
23Neboť duše je více než pokrm, a tělo více než oděv.
24Pozorujte krkavce! Ani nesejí, ani nežnou, nemají sklep ani stodolu, a Bůh je živí. Oč dražší jste vy než oni!
25A kdo z vás může svou starostlivostí přidati k délce svého života jeden loket?
26Nemůžete-li tedy ani věci nejmenší, proč se staráte úzkostlivě o ostatní?
27Pozorujte lilie, jak rostou! Nepracují, ani nepředou; a přece pravím vám: Ani Šalomoun ve vší své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.
28Jestliže tedy Bůh tak odívá trávu, která dnes je na poli, a zítra bývá házena do pece, oč spíše vás, malověrní!
29Ani vy nehledejte, co byste jedli a co byste pili, a neznepokojujte se!
30Neboť to všechno hledají pohani. Váš Otec však ví, že to potřebujete.
31Ale hledejte [nejdříve] království Boží [a jeho spravedlnost] a toto [všechno] bude vám přidáno!“
32„Neboj se, malé stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království!
33Prodejte, co máte, a dejte to jako almužnu! Zaopatřte si měšce, které nevetšeji, poklad nepomíjející v nebi, kam zloděj nemá přístupu, kde ani mol nekazí.
34Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“
35„Vaše bedra buďte přepásána a hořící svíce [ve vašich rukou]!
36A vy buďte podobni lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče!
37Blaze těm služebníkům, které pán při svém příchodu nalezne bdíti! Vpravdě pravím vám, že se přepáše a posadí je ke stolu, a chodě od jednoho k druhému, bude je obsluhovat.
38A přijde-li o druhé nebo i o třetí noční hlídce a tak je nalezne, pak blaze těm služebníkům!“
39„To však vězte: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, zajisté by bděl a nenechal by si podkopati svůj dům.
40I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kterou netušíte!“
41Řekl [mu] Petr: „Pane, vztahuješ to podobenství na nás nebo také na všechny?“
42Pán řekl: „Kdo jest asi správcem věrným a opatrným, kterého ustanovil pán nad svou čeledí, aby jim dával včas určený díl pokrmů?
43Blaze tomu služebníku, kterého jeho pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
44Vpravdě pravím vám: Ustanoví ho nade všemi svými statky.
45Bude-li si však onen služebník mysliti: Můj pán otálí s příchodem, a počne-li bíti služebníky a služky, jísti a píti a opíjeti se,
46přijde pán toho služebníka v den, kdy se nenaděje, a v hodinu, kterou neví. Pak ho rozčtvrtí a přisoudí mu osud nevěrných.
47Onen pak služebník, jenž poznal vůli svého pána, a nic podle jeho vůle nepřipravil ani neučinil, dostane mnoho bití.
48Ten však, který ji nepoznal, a dělal věci, které zasluhují bití, dostane bití málo. Komu bylo mnoho dáno, od toho bude mnoho požadováno; a komu bylo více svěřeno, od toho bude více žádáno.“
49„Oheň na zem jsem přišel pustit, a co chci jiného, než aby se vznítil!
50Mám však býti pokřtěn křtem, a jak mě to tíží, že se dosud nevykonal!
51Myslíte, že jsem přišel zavést na zem pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdvojení!
52Neboť od toho času bude jich v jednom domě pět rozdvojeno: tři proti dvěma a dva proti třem.
53Postaví se otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti své tchyni.“
54Pravil pak zástupům: „Když vidíte vystupovati od západu mrak, ihned říkáte:,Bude pršet,' a bývá tak.
55A když cítíte váti jižní vítr, pravíte:,Bude horko,' a bývá tak.
56Pokrytci! Úkazy na nebi a na zemi umíte zkoumati; jak to, že nerozumíte této době?
57Proč sami od sebe nerozeznáte, co je spravedlivé?“
58„Když jdeš se svým protivníkem k vrchnosti, snaž se s ním na cestě vyrovnati, aby tě snad netáhl k soudci a soudce aby tě nevydal biřici a biřic aby tě nevsadil do žaláře.
59Pravím ti: Odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední halíř.“