Bible

1 Potom vyvolil Pán ještě jiných dvaasedmdesát a poslal je po dvou před sebou do každého města a místa, kam sám zamýšlel přijíti. 2 A pravil jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo! Proste tedy Pána žní, aby poslal dělníky na svou žeň! 3 Jděte! Hle, já posílám vás jako ovce mezi vlky. 4 Nenoste měšec ani mošnu ani obuv a nikoho cestou nepozdravujte! 5 Když vejdete do kteréhokoliv domu, napřed pozdravte:,Pokoj tomuto domu!' 6 A bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm pokoj váš; nebude-li, vrátí se pokoj k vám. 7 V tom domě pak zůstávejte, jezte a pijte, co mají; neboť hoden je dělník své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu! 8 A když vejdete do města a přijmou vás, jezte, co vám předloží, 9 a uzdravujte nemocné, kteří jsou v něm, a řekněte jim:,Přiblížilo se k vám království Boží.' 10 Když však vejdete do města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte: 11 ,I prach vám setřásáme, který se nám z vašeho města přichytil na nohou. Ale to vězte, že se přiblížilo k vám království Boží.' 12 Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji než onomu městu.“ 13 „Běda tobě, Korozain! Běda tobě, Bethsaido! Neboť kdyby se byly udály v Tyru a v Sidonu zázraky, které se děly u vás, byly by se již dávno daly v žínici a popelu na pokání. 14 Avšak Tyru a Sidonu bude na soudě lehčeji nežli vám. 15 A ty, Kafarnaum, nebylos povýšeno až do nebe? Až do pekla budeš svrženo!“ 16 „Kdo vás slyší, mne slyší; kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdo však mnou pohrdá, pohrdá Tím, který mě poslal.“ 17 S radostí se vrátilo těch dvaasedmdesát a vyprávěli: „Pane, také zlí duchové se nám ve jménu tvém poddávají.“ 18 I řekl jim: „Viděl jsem satana jako blesk padati s nebe. 19 Hle, dal jsem vám moc šlapati na hady a na štíry a na veškerou moc nepřítelovu, a nic vám neuškodí. 20 Avšak z toho se neradujte, že se vám zlí duchové poddávají, nýbrž se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích!“ 21 V onu hodinu zaplesal v Duchu svatém a řekl: „Velebím Tě, Otče, Pane nebe i země, žes tyto věci skryl před moudrými a opatrnými a žes je zjevil maličkým; ano, Otče, že se Ti tak zalíbilo. 22 Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná, kdo je Syn, leč Otec; a nikdo nezná, kdo je Otec, leč Syn, a komu by to chtěl Syn zjeviti.“ 23 A obrátil se k svým učedníkům a pravil: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! 24 Neboť pravím vám, že mnozí proroci a králové si přáli viděti to, co vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, co vy slyšíte, a neslyšeli.“ 25 A hle, jeden zákoník povstal, aby ho pokoušel. I řekl: „Mistře, co mám učinit, abych získal život věčný?“ 26 On mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak (tam) čteš?“ 27 On odpověděl: „Miluj Pána, Boha svého, z celého srdce svého, z celé duše své, ze vší síly své a ze vší mysli své a bližního svého jako sebe samého!“ 28 I řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš!“ 29 Ale on, chtěje se ospravedlniti, řekl Ježíšovi: „A kdopak je můj bližní?“ 30 I ujal se Ježíš slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jerusalema do Jericha a upadl mezi lotry. Ti ho oloupili, zranili a polomrtvého nechali a odtamtud odešli. 31 I přihodilo se, že cestou šel kněz. Spatřil ho, ale obešel ho. 32 Podobně i levita přišel k tomu místu, spatřil ho, ale obešel. Avšak jeden 33 Samaritán, ubíraje se cestou, přišel k němu, a když ho spatřil, byl jat soucitem. 34 I přistoupil k němu, nalil na rány oleje a vína a ovázal je. Vložil ho na svého soumara a dopravil do hospody a postaral se o něj.“ 35 „Druhého dne vyňal dva denáry a dal je hospodskému se slovy:,Starej se oň! A co nad to vynaložíš, já ti nahradím na své zpáteční cestě.' 36 Kdo z těch tří se ti zdá, že jednal jako bližní s tím, jenž upadl mezi lotry?“ On řekl: 37 „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ I řekl mu Ježíš: „Jdi a čiň i ty podobně!“ 38 Když se brali cestou, vešel do jedné vesnice. Jedna žena jménem Marta přijala ho do svého domu. 39 Měla sestru jménem Marii. Ta se posadila k nohám Páně a naslouchala jeho slovu. 40 Marta však se zaměstnávala samou obsluhou. Přistoupila pak k němu a pravila: „Pane, nedbáš toho, že mě má sestra nechala samu posluhovati? Řekni jí tedy, ať mi pomůže!“ 41 Ježíš jí však odpověděl: „Marto, Marto, pečlivá jsi a děláš si starosti s mnohými věcmi, 42 ale jednoho je zapotřebí. Maria si vyvolila nejlepší úděl, a ten jí nebude odňat.“