1Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh bylo to Slovo.
2To bylo na počátku u Boha.
3Všechno povstalo Slovem, a bez něho nepovstalo nic (z toho), co povstalo.
4V něm byl život, a ten Život byl světlem lidí.
5A Světlo ve tmě svítí, a tma je nepojala.
6Vystoupil jeden muž od Boha poslaný; jeho jméno bylo Jan.
7Ten přišel na svědectví, aby vydal svědectví o Světle, aby všichni uvěřili skrze něho.
8On nebyl Světlem, jen svědectví měl vydat o Světle.
9Bylo však pravé Světlo, jež osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět.
10Na světě byl, a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal.
11Do vlastního přišel, a vlastní ho nepřijali.
12Všem pak, kteří ho přijali, dal moc státi se dítkami Božími, těm (totiž), kteří věří ve jméno jeho,
13kteří se zrodili nikoli z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14A SLOVO SE STALO TĚLEM a přebývalo mezi námi. A viděli jsme jeho slávu, slávu jako Jednorozeného od Otce, plného milosti a pravdy.
15Jan vydával svědectví o něm a volal: „To je ten, o němž jsem pravil: Ten, který po mně přijde, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“
16Z jeho plnosti jsme všichni obdrželi, a to milost na milost.
17Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista.
18Boha nikdo nikdy neviděl; jednorozený Syn, jenž je v lůně Otcově, ten to zjevil.
19Toto je svědectví Janovo, když židé z Jerusalema k němu poslali kněze a levity s dotazem: „Ty kdo jsi?“
20Vyznal a nezapřel. Vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“
21I otázali se ho: „Co tedy? Eliáš jsi ty?“ A řekl: „Nejsem.“ „Onen prorok jsi ty?“ A odpověděl: „Ne.“
22Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať odpověď dáme těmi, kteří nás poslali. Co pravíš sám o sobě?“
23Pravil: „Já jsem hlas volajícího na poušti:,Spravte cestu Páně,' jak to řekl prorok Izaiáš.“
24Poslové byli z farizeů.
25I otázali se ho a řekli mu: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani onen prorok?“
26Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou, ale mezi vámi stojí Ten, kterého vy neznáte;
27to je Ten, který má přijíti po mně, [který je přede mnou]. Tomu já nejsem hoden rozvázati řemínky u jeho obuvi.“
28Toto se stalo v Bethanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29Druhého dne uzřel Jan, jak Ježíš přichází k němu. I řekl: „Ejhle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa!
30To je Ten, o němž jsem pravil:,Po mně přijde muž, jenž je přede mnou, neboť byl dříve nežli já.'
31Já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel já křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu.“
32I vydal Jan svědectví: „Viděl jsem Ducha jako holubici sestupovati s nebe, a zůstal na něm.
33Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl:,Nad kým uvidíš sestupovati Ducha a na něm zůstávati, to je Ten, který křtí Duchem svatým.'
34A já jsem (to) uviděl a vydal svědectví, že tento je Syn Boží.“
35Druhého dne stál Jan (tam) opět s dvěma svými učedníky.
36Když spatřil Ježíše, jak jde kolem, řekl: „Ejhle, Beránek Boží!“
37Jakmile uslyšeli ti dva učedníci, co praví, šli za Ježíšem.
38Ježíš se obrátil, a když je uzřel jíti za sebou, řekl jim: „Co hledáte?“ Oni mu řekli: „Rabbí“ – to je v překladě: „Mistře“ – „kde bydlíš?“
39Dí jim: „Pojďte a vizte!“ Šli tedy a uzřeli, kde bydlí; a zůstali u něho ten den. Bylo kolem desíti hodin.
40Jedním z těch dvou, kteří to slyšeli od Jana a následovali jej, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.
41Ten vyhledal nejdříve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše!“ – to je v překladě „Pomazaného“.
42I přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš se na něho podíval a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův; ty se budeš nazývati Kéfas“ – to je v překladě „Skála“.
43Druhého dne chtěl (Ježíš) odejiti do Galileje. Tu potkává Filipa a dí mu: „Pojď za mnou!“
44Filip byl z Bethsaidy, města Ondřejova a Petrova.
45Filip vyhledal Nathanaela a řekl mu: „Nalezli jsme Toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci; je to Ježíš, syn Josefův z Nazareta.“
46I řekl mu Nathanael: „Z Nazareta může býti něco dobrého?“ Dí mu Filip: „Pojď a viz!“
47Ježíš viděl Nathanaela, že jde k němu; i řekl o něm: „Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti.“
48Dí mu Nathanael: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Dříve nežli tě Filip zavolal, když jsi byl pod fíkovníkem, viděl jsem tě.“
49Odpověděl mu Nathanael: „Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi král izraelský!“
50Ježíš mu odpověděl: „Poněvadž jsem ti řekl:,Viděl jsem tě pod fíkovníkem,' věříš; větší věci než tyto uvidíš.“
51A řekl mu: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Uvidíte nebe otevřené a anděly Boží vystupovati a sestupovati na Syna člověka.“