1Třetího dne se konala svatba v Káně Galilejské. Byla tam matka Ježíšova; a na svatbu
2byl pozván také Ježíš se svými učedníky.
3A když se nedostávalo vína, dí matka Ježíšova k němu: „Nemají vína!“
4I praví jí Ježíš: „Co mně a tobě do toho, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“
5Dí jeho matka služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte!“
6Bylo tam postaveno šest kamenných nádob k umývání, jak je to u židů zvykem; každá z nich pojala dvě až tři míry.
7Dí jim Ježíš: „Naplňte nádoby vodou!“ I naplnili je až k okraji.
8Dí jim Ježíš: „Nyní nalijte a neste správci svatby!“ I donesli.
9Správce svatby okusil vody vínem učiněné, ale nevěděl, odkud jest; služebníci však, kteří čerpali vodu, to věděli. Tu zavolal správce svatby ženicha a praví mu:
10„Každý nejdříve předkládá dobré víno, a když se podnapili, to špatnější. Ty však jsi zachoval dobré víno až dosud.“
11Tím učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek zázraků a zjevil svou slávu. I uvěřili v něho jeho učedníci.
12Potom se odebral do Kafarnaa, On i jeho matka a jeho bratří a učedníci, a zůstali tam několik dní.
13Byly blízko velikonoce židovské. I odešel Ježíš do Jerusalema
14a v chrámě nalezl prodavače býků, ovcí a holubů, a penězoměnce, kteří seděli (za stoly).
15I udělal z provázků bič a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býky ven,
16a penězoměncům rozházel peníze a zpřevracel stoly. Prodavačům holubů řekl: „Odneste to odtud a nečiňte z domu Otce mého dům kupecký!“
17I rozpomenuli se jeho učedníci, že je psáno: „Horlivost o tvůj dům mě stravuje.“
18Židé však mu řekli: „Jakým znamením se nám prokazuješ, že tak jednáš?“
19Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej vystavím!“
20Tu řekli židé: „Šestačtyřicet let byl stavěn tento chrám, a ty jej vystavíš ve třech dnech?“
21On však to pravil o chrámu svého těla.
22Když pak vstal z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to pověděl; i uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl.
23Když pak byl v Jerusalemě o slavnosti velikonoční, mnozí uvěřili v něho, vidouce jeho zázraky, které činil.
24Avšak Ježíš se jim sám nesvěřoval, poněvadž je všechny znal
25a poněvadž nebylo mu potřebí, aby ho někdo poučoval o člověku; sám totiž věděl, co je v člověku.