John 2
1 Třetího dne se konala svatba v Káně Galilejské. Byla tam matka Ježíšova; a na svatbu
2 byl pozván také Ježíš se svými učedníky.
3 A když se nedostávalo vína, dí matka Ježíšova k němu: „Nemají vína!“
4 I praví jí Ježíš: „Co mně a tobě do toho, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“
5 Dí jeho matka služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte!“
6 Bylo tam postaveno šest kamenných nádob k umývání, jak je to u židů zvykem; každá z nich pojala dvě až tři míry.
7 Dí jim Ježíš: „Naplňte nádoby vodou!“ I naplnili je až k okraji.
8 Dí jim Ježíš: „Nyní nalijte a neste správci svatby!“ I donesli.
9 Správce svatby okusil vody vínem učiněné, ale nevěděl, odkud jest; služebníci však, kteří čerpali vodu, to věděli. Tu zavolal správce svatby ženicha a praví mu:
10 „Každý nejdříve předkládá dobré víno, a když se podnapili, to špatnější. Ty však jsi zachoval dobré víno až dosud.“
11 Tím učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek zázraků a zjevil svou slávu. I uvěřili v něho jeho učedníci.
12 Potom se odebral do Kafarnaa, On i jeho matka a jeho bratří a učedníci, a zůstali tam několik dní.
13 Byly blízko velikonoce židovské. I odešel Ježíš do Jerusalema
14 a v chrámě nalezl prodavače býků, ovcí a holubů, a penězoměnce, kteří seděli (za stoly).
15 I udělal z provázků bič a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býky ven,
16 a penězoměncům rozházel peníze a zpřevracel stoly. Prodavačům holubů řekl: „Odneste to odtud a nečiňte z domu Otce mého dům kupecký!“
17 I rozpomenuli se jeho učedníci, že je psáno: „Horlivost o tvůj dům mě stravuje.“
18 Židé však mu řekli: „Jakým znamením se nám prokazuješ, že tak jednáš?“
19 Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej vystavím!“
20 Tu řekli židé: „Šestačtyřicet let byl stavěn tento chrám, a ty jej vystavíš ve třech dnech?“
21 On však to pravil o chrámu svého těla.
22 Když pak vstal z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to pověděl; i uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl.
23 Když pak byl v Jerusalemě o slavnosti velikonoční, mnozí uvěřili v něho, vidouce jeho zázraky, které činil.
24 Avšak Ježíš se jim sám nesvěřoval, poněvadž je všechny znal
25 a poněvadž nebylo mu potřebí, aby ho někdo poučoval o člověku; sám totiž věděl, co je v člověku.