1Nerozumní Galaťané, kdo vás očaroval, [abyste neposlouchali pravdy]? Vás, před jejichž očima byl Ježíš Kristus vylíčen jako ukřižovaný [mezi vámi]?
2To bych jen rád od vás zvěděl: dostali jste Ducha ze skutků (podle) zákona či přijetím víry?
3Tak nerozumní jste, že to, co jste začali Duchem, dokonáváte nyní tělem?
4Tolik jste trpěli nadarmo? A kdyby jen nadarmo!
5Ten tedy, jenž vám uděluje Ducha a působí zázraky mezi vámi, (činí to) pro skutky zákona či pro přijetí víry?
6Tak [je psáno]: „Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to připočteno k spravedlnosti.“
7Uznejte tedy, že ti jsou synové Abrahamovi, kdož jsou z víry!
8Písmo předvídajíc, že Bůh ospravedlňuje národy vírou, předpovědělo Abrahamovi: „V tobě budou požehnáni všichni národové.“
9Budou tedy požehnáni s věřícím Abrahamem ti, kdož jsou z víry.
10Všichni totiž, kdož vyvozují (ospravedlnění) ze skutků zákona, podléhají kletbě, neboť je psáno: „Zlořečen (je) každý, kdo nečiní vytrvale vše, co je psáno v knize Zákona!“
11Že však zákonem nebývá nikdo před Bohem ospravedlněn, je jasné, neboť „Spravedlivý žije z víry.“
12Zákon však nežádá víry, nýbrž „kdo jej plní, živ bude z něho“.
13Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že vzal místo nás onu kletbu – neboť je psáno: „Proklet je každý, kdo visí na dřevě!“ –
14aby se dostalo požehnání Abrahamovo k pohanům skrze Krista Ježíše (a) abychom dostali zaslíbení Ducha vírou.
15Bratří, po lidsku mluvím: Nikdo přece neruší pravoplatnou závěť člověka ani k ní (nic) nepřidává.
16Abrahamovi však a jeho potomku byla dána zaslíbení. Nepraví: „A potomkům“, v množném čísle, nýbrž v jednotném: „A potomku tvému“ – tím je Kristus.
17Pravím (tím) toto: Závěť pravoplatně Bohem učiněnou neruší zákon daný po čtyřech stech třiceti letech tak, aby zmařil ono zaslíbení.
18Neboť je-li dědictví podle zákona, již není podle zaslíbení. Abrahamovi však Bůh (je) daroval zaslíbením.
19K čemu tedy zákon? Byl přidán pro přestupky až do příchodu toho „Potomka“, na něhož se ono zaslíbení vztahovalo. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníkovou.
20Prostředník však není pro jednu (stranu). Bůh však jest jeden.
21Je tedy snad zákon v rozporu se zaslíbeními Božími? Vůbec ne! Kdyby však byl býval dán takový zákon, že by mohl dáti život, pak by bylo skutečně ospravedlnění ze zákona.
22Avšak Písmo uzavřelo všechno pod hřích, aby se toho zaslíbení dostalo vírou v Ježíše Krista těm, kdož věří.
23Dříve však než přišla víra, byli jsme pod zákonem jako uzavřeni a střeženi pro tu víru, která měla býti zjevena.
24A tak se stal zákon naším vychovatelem ke Kristu, bychom byli z víry ospravedlněni.
25Když však přišla víra, nejsme již pod vychovatelem.
26Všichni zajisté jste syny Božími vírou v Kristu Ježíši.
27Neboť všichni, kdož jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.
28Tu není žid ani pohan, otrok ani pán, muž ani žena, neboť všichni jste jeden v Kristu Ježíši.
29Patříte-li však Kristu, jste potomstvem Abrahamovým a podle zaslíbení (jeho) dědici.