1Pravím pak: Pokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od služebníka, třebas je pánem všeho,
2nýbrž je pod poručníky a správci až do doby otcem předem ustanovené.
3Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme podrobeni živlům světa.
4Jakmile však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, který se zrodil z ženy a byl podroben zákonu,
5aby vykoupil ty, kdož byli pod zákonem, abychom byli přijati za syny (Boží).
6A poněvadž jste syny, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, jenž volá: „Abba, Otče!“
7Proto nejsi již služebník, nýbrž syn, jsi-li však syn, (jsi) i dědic skrze Boha.
8Avšak tehdy z neznalosti Boha sloužili jste bohům, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.
9Nyní však, když jste Boha poznali, lépe řečeno: Bůh poznal vás, jak to, že se zase obracíte k slabým a ubohým živlům, a chcete jim opět sloužiti?
10(Vždyť) slavíte dny, měsíce, svátky a roky.
11Bojím se o vás, že jsem snad mezi vámi nadarmo pracoval.
12Buďte jako já, bratří, prosím vás, neboť i já (jsem byl), jako vy (jste byli). V ničem jste mi neublížili.
13Víte však, že jsem vám po prvé kázal evangelium s tělesným neduhem,
14a nepohrdli jste ani neopovrhli (mnou) pro pokušení, které bylo pro vás na mém těle, nýbrž přijali jste mě jako posla Božího, jako Krista Ježíše.
15Kde je tedy vaše blahoslavenství? Vždyť vám dávám svědectví, že byste si byli vyloupali oči a mně (je) dali, kdyby to bylo možné.
16Nuže, stal jsem se nyní vaším nepřítelem tím, že jsem vám mluvil pravdu?
17Horlí (oni) pro vás, nikoliv (však) upřímně. Chtějí vás (od nás) odvrátit, abyste horlili pro ně.
18Dobré je však, horlíte-li v dobrém vždycky, a nikoli, jen když jsem přítomen u vás.
19Moje dítky, vás opět ve velkých bolestech zplozuji, dokud nebudete přetvořeni v Krista.
20Chtěl bych býti nyní u vás a změniti svůj hlas, neboť jsem na rozpacích o vás.
21Povězte mi, vy, kteří chcete býti pod zákonem: Nečetli jste Zákon?
22Vždyť je psáno: Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého z paní.
23Ale ten, který byl z otrokyně, narodil se podle přirozeného způsobu; ten pak, který byl z paní, (narodil se) podle zaslíbení.
24To je (řečeno) obrazně, neboť ty (ženy) jsou (předobrazy) dvou zákonů: jednoho (daného) na hoře Sinaj, který plodil k porobě,
25to jest Agar – Sinaj je totiž hora v Arabii – ta odpovídá pozemskému Jerusalemu, jenž se svými dítkami žije v porobě.
26Paní označuje nebeský Jerusalem, a to je naše matka;
27neboť je psáno: „Rozvesel se, neplodná, která nerodíš! Zajásej a zaplesej, která neznáš bolesti rodiček! Neboť mnoho dětí bude míti opuštěná, více než ta, která má muže.“
28My však, bratří, jsme jako Izák dítkami podle zaslíbení.
29Ale jako tehdy ten narozený podle přirozeného způsobu pronásledoval narozeného zázračným způsobem, tak (se děje) i nyní.
30Avšak co praví Písmo? „Vyžeň otrokyni i s jejím synem, nebude přece syn otrokyně dědicem se synem (její) paní!“
31Proto, bratří, nejsme dítkami otrokyně, nýbrž (dítkami) paní. K svobodě nás osvobodil Kristus.