1Ale Šavel soptil ještě hrozbami a vraždou proti učedníkům Páně. I přistoupil k veleknězi
2a žádal od něho listy pro synagogy do Damašku, aby, nalezne-li nějaké stoupence toho učení, muže i ženy, přivedl je v poutech do Jerusalema.
3Když však byl na cestě a blížil se k Damašku, náhle ho ozářilo světlo s nebe.
4I padl na zem a uslyšel hlas, který k němu praví: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“
5On pak řekl: „Kdo jsi, Pane?“ A On: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. [Ale těžko ti bude kopati proti ostnu.“
6A chvěje se pravil s úžasem: „Pane, co chceš, abych činil?“ A Pán k němu:] „Vstaň a jdi do města; tam se ti poví, co máš činiti.“
7Muži z jeho družiny stáli ohromeni; slyšeli hlas, ale neviděli nikoho.
8I vstal Šavel se země, a když otevřel oči, neviděl nic. Vzali ho tedy za ruku a uvedli do Damašku.
9I byl tam tři dny nevida, a nejedl ani nepil.
10V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: „Ananiáši!“ On řekl: „Tu jsem, Pane!“
11A Pán k němu: „Vstaň a jdi do ulice, která se nazývá Přímá, a vyhledej v domě Judově muže jménem Šavla z Tarsu. Hle, modlí se!“ –
12Viděl totiž (Šavel) u vidění, jak muž jménem Ananiáš přichází a vzkládá naň ruce, aby opět prohlédl. –
13Ananiáš však odpověděl: „Pane, slyšel jsem s mnoha stran o tomto muži, kolik zlého učinil tvým věřícím v Jerusalemě.
14I zde má moc od velekněží spoutati všecky, kteří vzývají tvé jméno.“
15I řekl mu Pán: „Jdi, neboť tento je nástrojem ode mne vyvoleným, aby nesl mé jméno před pohany a krále i před syny izraelské!
16Já mu zajisté ukáži, kolik musí trpěti pro mé jméno.“
17I odešel Ananiáš, vešel do domu a vložil na něho ruce se slovy: „Bratře Šavle, Pán Ježíš, který se ti na cestě sem zjevil, poslal mě, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“
18A hned spadly s jeho očí jakoby šupiny a prohlédl; i vstal a dal se pokřtíti.
19A přijav pokrm, posilnil se.
20Zůstal pak několik dnů u učedníků v Damašku. A hned hlásal v synagogách, že Ježíš je Syn. Boží.
21I žasli všichni, kteří ho slyšeli, a pravili: „Copak to není ten, který hubil v Jerusalemě vyznavače toho jména? A copak sem nepřišel, aby je v poutech dovedl k velekněžím?“
22Ale Šavel si počínal statečněji a statečněji a uváděl do rozpaků židy, kteří bydleli v Damašku, dokazuje, že tento je Mesiáš.
23Po mnoha dnech se uradili židé vespolek, že ho usmrtí;
24ale jejich úmysl byl oznámen Pavlovi. Ve dne v noci hlídali u bran, aby ho usmrtili.
25Avšak učedníci propustili ho v noci, spustivše ho v koši po hradbách.
26Pak přišel do Jerusalema a pokoušel se připojiti k učedníkům, ale všichni se ho báli, poněvadž nevěřili, že jest učedníkem.
27Barnabáš se ho však ujal a uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak (Šavel) na cestě uzřel Pána a že Pán k němu mluvil a jak potom v Damašku neohroženě mluvil ve jménu Ježíšovu.
28I stýkal se s nimi v Jerusalemě, vcházeje i vycházeje a neohroženě jednaje ve jménu Páně.
29Mluvil [také pohanům] a přel se s Hellenisty. Ale ti usilovali o to, aby ho usmrtili.
30Když to zvěděli bratří, doprovodili ho do Caesareje a poslali do Tarsu.
31Nyní měla Církev v celém Judsku i v Galileji a v Samařsku pokoj. Upevňovala se a žila v bázni Boží a vzrůstala potěchou Ducha svatého.
32Když Petr obcházel všechny, přišel také k věřícím v Lyddě.
33Tam nalezl jednoho člověka jménem Eneáše, který ležel již osm let ochrnulý na loži.
34I řekl mu Petr: „Eneáši, [Pán] Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!“ A hned vstal.
35Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Saronu, i obrátili se k Pánu.
36V Joppe žila jedna učednice jménem Tabitha, to jest v překlade Gazela. Ta konala mnoho dobrých skutků a dávala almužny.
37Stalo se pak v oněch dnech, že se roznemohla a zemřela. I umyli ji a položili ji do hořejší síně.
38A poněvadž Lydda byla blízko Joppe, poslali učedníci, když se dověděli, že je tam Petr, dva muže k němu s prosbou: „Neobtěžuj se přijíti až k nám!“
39I vstal a šel s nimi. Když přišel, uvedli ho do hořejší síně. Tu obstoupily ho všechny vdovy plačíce a ukazovaly mu sukně i pláště, které jim Gazela udělala, když ještě žila mezi nimi.
40Petr vypustiv všechny ven, padl na kolena a pomodlil se. Pak se obrátil k tělu a řekl: „Tabitho, vstaň!“ I otevřela oči, a když spatřila Petra, posadila se.
41Podal jí pak ruku a pozdvihl ji. A povolal věřící i vdovy a představil ji živou.
42I rozšířila se pověst o tom po celém Joppe a mnozí uvěřili v Pána.
43Zůstal pak mnoho dní v Joppe u jakéhosi koželuha Šimona.