Acts 8
1 V ten den došlo k velikému pronásledování Církve v Jerusalemě. Všichni, kromě apoštolů, se rozprchli po krajinách judských a samařských.
2 Štěpána pak pochovali bohabojní muži a velmi nad ním při pohřbu plakali.
3 Ale Šavel hubil Církev dále. Vcházel do jednotlivých domů, zajímal muže i ženy a dával je do žaláře.
4 Ti tedy, kteří se rozprchli, chodili, hlásajíce slovo Boží.
5 Filip přišel pak do města Samaře a hlásal jim Krista.
6 I upírali zástupové mysl na to, co Filip mluvil, svorně poslouchajíce a dívajíce se na zázraky, které činil;
7 neboť z mnoha posedlých vycházeli nečistí duchové s velikým křikem a mnoho ochrnulých i kulhavých bylo uzdraveno.
8 Proto nastala v tom městě veliká radost.
9 V městě (již) dlouho žil jakýsi muž jménem Šimon. Ten prováděl čáry a sváděl samařský lid říkaje, že je cosi velikého.
10 Všichni, malí i velcí, jej pozorovali a pravili: „Tento je moc Boží, která se nazývá Velikou.“
11 Poslouchali jej, protože je dlouhý čas mámil svými čáry.
12 Ale když uvěřili Filipovi, který hlásal o království Božím, byli křtěni ve jménu Ježíše Krista, muži i ženy.
13 Ano i sám Šimon uvěřil, dal se pokřtít a přidružil se k Filipovi. Když viděl, jak veliké se dějí divy a zázraky, nevycházel z úžasu.
14 Když apoštolé v Jerusalemě uslyšeli, že Samaře přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.
15 Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého;
16 neboť ještě nesestoupil na nikoho z nich, nýbrž byli toliko pokřtěni ve jménu Pána Ježíše.
17 I vzkládali na ně ruce a oni přijímali Ducha svatého.
18 Když však Šimon uzřel, že se vzkládáním rukou apoštolských uděluje Duch [svatý], přinesl jim peníze a řekl:
19 „Dejte i mně tu moc, aby každý, na koho bych vložil ruce, přijal Ducha svatého!“
20 Petr však mu řekl: „Ať na tebe i s tvými penězi přijde zkáza, protože ses domníval, že dar Boží lze koupiti za peníze!
21 Nemáš podíl na tom ani nárok na to, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
22 Proto čiň pokání za svou špatnost a pros Boha, snad ti bude tento úmysl tvého srdce odpuštěn, neboť
23 jak vidím, jsi pln hořké žluči a spoután nepravostí.“
24 Šimon pak řekl: „Modlete se vy za mne k Pánu, aby se mi nestalo nic z toho, co jste pravili!“
25 Jakmile tedy slovo Páně zvěstovali a jeho pravdivost dokázali, vraceli se do Jerusalema a kázali evangelium ve mnoha samařských osadách.
26 Anděl Páně pravil Filipovi: „Vstaň a jdi k poledni na cestu, která vede z Jerusalema do Gazy; ta cesta vede pustinou.“
27 I vstal a šel. A hle, Ethiop, komorník, mocný dvořan a nejvyšší pokladník ethiopské královny Kandáke, přijel do Jerusalema klanět se (Bohu).
28 A na zpáteční cestě, sedě na svém voze, četl proroka Izaiáše.
29 I řekl Duch svatý Filipovi: „Přistup a přidrž se toho vozu!“
30 Filip přiběhl a uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše. I řekl: „Rozumíš snad tomu, co čteš?“
31 On pak řekl: „A jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží?“ I poprosil Filipa, aby vystoupil a přisedl k němu.
32 Místo Písma, které četl, bylo toto: „Jako ovce k zabití je veden a jako mlčenlivý beránek před svým střihačem, tak neotevřel svá ústa.
33 V tom ponížení bylo soudu nad ním zneužito. Kdo může pochopiti jeho vrstevníky? Neboť vzat bude ze země jeho život.“
34 I promluvil komorník k Filipovi takto: „Prosím tě, o kom to mluví prorok? O sobě či o někom jiném?“
35 Tu Filip otevřel svá ústa, a vycházeje od toho Písma, zvěstoval mu Ježíše.
36 A jak jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: „Hle, tu je voda! Co zabraňuje, abych byl pokřtěn?“
37 [Filip pak řekl: „Věříš-li z celého srdce, může to býti.“ A on řekl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“]
38 I rozkázal zastaviti vůz, a oba sestoupili do vody, Filip i komorník; a pokřtil ho.
39 Sotva však vystoupili z vody. pojal Duch Páně Filipa, a komorník ho už nespatřil. Jel tedy svou cestou radostně.
40 Filip se octl z Azotě. Chodil a kázal ve všech městech evangelium, až přišel do Caesareje.