1Velekněz pak řekl: „Je tomu tak?“
2A on pravil: „Muži bratří a otcové, poslyšte: Bůh slávy se zjevil našemu otci Abrahamovi, když žil v Mesopotamii, dříve než se usadil v Haranu,
3a řekl mu:,Vyjdi ze své země a od svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukáži!'
4I vyšel z chaldejské země a bydlil v Haranu. Odtud ho po smrti jeho otce přestěhoval (Bůh) do této země, v které vy nyní bydlíte.
5Ale nedal mu v ní dědičného území ani na píď, nýbrž zaslíbil jemu i jeho potomstvu dáti ji ve vlastnictví, třebas tehdy ještě neměl syna.
6Ano, Bůh [mu] řekl, že jeho potomstvo bude pohostinnu v zemi cizí a že je uvedou v poddanství a budou s ním zle nakládati po čtyři sta let.
7,Ale národ, jemuž budou sloužiti, budu souditi já,' pravil Pán;,a potom vyjdou a budou mně sloužiti na tomto místě.'
8I dal mu úmluvu obřízky. A zplodil Izáka a obřezal ho osmého dne; Izák pak Jakuba a Jakub dvanáct patriarchů.“
9„A patriarchové z řevnivosti prodali Josefa do Egypta, ale Bůh byl s ním a
10vysvobodil ho ze všeho jeho soužení a dal mu milost i moudrost před faraonem, egyptským králem. A (ten) ho ustanovil vládcem nad Egyptem i nad celým svým domem.“
11„Přišel však hlad a veliké soužení na celý Egypt i na Kanaan a otcové naši nenalézali potravu.
12Ale Jakub se dověděl, že v Egyptě jest obilí. Poslal (tam) naše otce po prvé.
13Po druhé se dal Josef svým bratřím poznati a farao poznal i jeho původ.
14Poslal pak Josef pro svého otce Jakuba i pro celé své příbuzenstvo, celkem pětasedmdesát duší.
15I sestoupil Jakub do Egypta a (tam) zemřel on i naši otcové.
16Přenesli je do Sichemu a pochovali v hrobě, který koupil kdysi za stříbro Abraham od synů Hemora v Sichemu.“
17„Když pak se přibližoval čas zaslíbení, které Bůh dal Abrahamovi, národ v Egyptě vzrostl a rozmnožil se,
18až se dostal k vládě nad Egyptem jiný král, který neznal Josefa.
19Ten užil lsti proti našemu národu, sužoval naše otce, aby odkládali svá nemluvňátka, aby nezůstala na živu.“
20„V tom čase se narodil Mojžíš a byl Bohu milý. Po tři měsíce byl chován v domě svého otce.
21Když pak byl odložen, vzala ho faraonova dcera a vychovala si ho jako svého syna.
22I byl Mojžíš vzdělán ve vší egyptské moudrosti a byl mocný slovy i skutky.“
23„Když dovršoval čtyřicet let, přišlo mu na mysl navštívit své bratry, syny izraelské.
24Spatřiv jednoho, jak trpí bezpráví, zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že zabil Egypťana.
25Domníval se, že bratří (z toho) poznají, že jim jeho rukou Bůh přináší vysvobození; ale oni (to) nepochopili.
26Druhého dne se ukázal u nich, když se vadili. I nabádal je ke smíru slovy:,Muži, jste bratří, proč ubližujete jeden druhému?'
27Ale ten, který činil bezpráví svému bližnímu, odehnal ho se slovy:,Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem?
28Copak chceš ty mě usmrtiti, jako jsi včera usmrtil Egypťana?'
29I utekl Mojžíš pro to slovo a bydlel jako cizinec v madianské zemi a tam zplodil dva syny.“
30„Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti pod horou Sinaj anděl v plameni hořícího keře.
31Jakmile to Mojžíš uzřel, podivil se tomu vidění. A když se přibližoval, aby se podíval, zazněl k němu hlas Páně:
32,Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův.' Pln hrůzy se neosměloval Mojžíš popatřit.
33Ale Hospodin mu řekl:,Zuj obuv se svých nohou, neboť místo, na němž stojíš, je půda svatá!
34Viděl jsem utrpení svého lidu v Egyptě a uslyšel jsem jeho vzdechy; i sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A nyní pojď, pošlu tě do Egypta!' “
35„Toho Mojžíše, kterého odmítli slovy:,Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem?', toho poslal Bůh jako vládce a vysvoboditele pod ochranou anděla, který se mu zjevil v keři.
36Ten je vyvedl a činil divy a zázraky v egyptské zemi a v Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.
37To je ten Mojžíš, který řekl synům izraelským:,Proroka jako mne vzbudí vám Bůh z vašich bratří, [toho poslouchejte!]'
38To je ten, jenž žil ve shromáždění na poušti ve styku s andělem – který k němu mluvil na hoře Sinaj – a s našimi otci, ten dostal slova života, aby je dal nám.
39Ale toho nechtěli otcové naši poslouchat, nýbrž odmítli ho a obrátili se v svém srdci do Egypta.
40Řekli Aronovi:,Udělej nám bohy, aby šli před námi, neboť nevíme, co se přihodilo Mojžíšovi, který nás vyvedl z Egypta!'
41I zhotovili v oněch dnech tele a obětovali modle a radovali se nad dílem svých rukou.
42Ale Bůh se od nich odvrátil a nechal je propadnouti službě nebeským tělesům, jak je psáno v knize Proroků:,Copak jste mně přinášeli krvavé i nekrvavé oběti po čtyřicet let na poušti, izraelský národe?
43Vždyť jste nosili s sebou Molochův stánek a hvězdu svého boha Remfama, obrazy to, které jste zhotovili, abyste se jim klaněli. I přesídlím vás za Babylon.' “
44„Stánek úmluvy měli naši otcové na poušti, jak jim to nařídil Bůh v své řeči k Mojžíšovi, aby jej zbudoval podle vzoru, který dříve viděl.
45A ten přejali naši otcové a vnesli s sebou za vůdcovství Josuova do země pohanů, které Bůh vyhnal před tváří našich otců; (tak zůstal) až do dnů
46Davida, který nalezl milost před Bohem a prosil, aby směl vyhledati stánek Bohu Jakubovu.
47Šalomoun mu však vystavěl dům.
48Ale Nejvyšší nepřebývá v domech lidskýma rukama zbudovaných, jak dí prorok:
49,Nebe je můj trůn, země podnož mých nohou. Jaký dům mi vystavíte vy? praví Hospodin. Anebo které je místo pro můj odpočinek?
50Což neučinila to všecko má ruka?' “
51„Tvrdošíjní a neobřezaní srdcem i ušima! Jako vaši otcové, tak i vy se vždycky protivíte Duchu svatému.
52Kterého z proroků nepronásledovali vaši otcové? Ano i usmrtili ty, kteří předpovídali příchod tohoto Spravedlivého. Vy jste se nyní stali jeho zrádci a vrahy, vy,
53kteří jste sice přijali zákon k nařízení andělů, ale nezachovali jste ho.“
54Při té řeči pukali hněvem v svém srdci a skřípali zuby na něho.
55On však, jsa pln Ducha svatého, pohlédl k nebi a uzřel slávu Boží a Ježíše po pravici Boží.
56I řekl: „Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka po pravici Boží!“
57Ale oni vzkřikli hlasitě, zacpali si uši a všichni do jednoho se na něj obořili.
58A vytáhli ho ven z města a kamenovali ho. Svědkové odložili svá vrchní roucha k nohám mladíka, který se nazýval Šavel.
59I kamenovali Štěpána, který se modlil: „Pane Ježíši, přijmi ducha mého!“
60A padl na kolena a zvolal silným hlasem: „Pane, nepokládej jim to za hřích!“ Po těch slovech zesnul [v Pánu]. Šavel též souhlasil s jeho usmrcením.