1Petr a Jan šli do chrámu k modlitbě na devátou hodinu.
2Tu nesli jakéhosi muže, který byl chromý od narození. – Den co den jej kladli k chrámové bráně jménem „Krásná“, aby prosil o almužnu návštěvníky chrámu. –
3Když uzřel, jak Petr a Jan chtějí vejíti do chrámu, prosil o almužnu.
4Ale Petr s Janem upřel naň oči a řekl: „Podívej se na nás!“
5I hleděl na ně pozorně v naději, že něco od nich dostane.
6Ale Petr řekl: „Zlata a stříbra nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského [vstaň a] choď!“
7A vzal ho za pravou ruku a pozdvihl ho. A hned přišla síla do jeho nohou a kostí.
8Vyskočiv postavil se a chodil. Vešel s nimi do chrámu, chodě, poskakuje a chvále Boha.
9Veškerý lid viděl, jak chodí a chválí Boha.
10I poznali v něm toho, který jako žebrák sedával u Krásné brány chrámové, a byli naplněni úžasem a podivem nad tím, co se mu přihodilo.
11Poněvadž se však držel Petra a Jana, seběhl se k nim pln úžasu veškerý lid v podloubí, které se nazývá Šalomounovo.
12Když to Petr uzřel, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč se tomu divíte anebo proč hledíte na nás, jako bychom byli svou mocí nebo silou způsobili, že tento chodí?
13Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův, Bůh otců našich oslavil svého Syna Ježíše. Toho vy jste vydali Pilátovi a před ním zapřeli, když on se jej rozhodl propustit.
14Vy jste zapřeli Svatého a Spravedlivého a požádali jste, aby vám byl darován muž vrah.
15Původce života jste usmrtili, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky.
16A pro víru v jméno jeho dodalo jeho jméno síly tomuto (člověku), kterého vidíte i znáte. Ano, ta víra, která jest od něho, dala mu to plné zdraví před očima vás všech.“
17„A nyní, bratří, vím, že jste to učinili z nevědomosti, i vaši předáci.
18Ale Bůh naplnil tak to, co předpověděl ústy všech proroků: utrpení svého Pomazaného.
19Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly shlazeny vaše hříchy!
20Pak přijdou časy občerstvení před Pánem a On pošle Krista Ježíše, kterého vám předurčil.
21Jeho musí přijmouti nebe až do časů obnovy všech věcí, jak o tom mluvil Bůh ústy svých svatých proroků odvěkých.
22Mojžíš pravil:,Proroka jako mne vzbudí vám Hospodin, Bůh váš, z vašich bratří. Toho poslouchejte ve všem, co bude vám mluviti!
23Kdo však toho proroka neposlechne, ten bude vyhlazen z lidu'.
24Také všichni proroci od Samuela i po něm, kteří mluvili, zvěstovali tyto dny.
25Vy jste synové proroků a úmluvy, kterou Bůh učinil s našimi otci, když pravil k Abrahamovi:,A v tvém potomstvu budou požehnána všechna pokolení země.'
26Vám nejprve Bůh vzbudil svého Syna a poslal ho, aby vám žehnal, aby se každý odvrátil od svých nepravostí.“