Acts 18
1 Potom opustil (Pavel) Athény a přišel do Korinta.
2 Tam se setkal s jedním židem jménem Akvila, rodem z Pontu, který nedávno přišel sem z Itálie i se svou manželkou Priscillou. Klaudius rozkázal totiž, aby všichni židé opustili Řím. I odebral se (Pavel) k nim,
3 a poněvadž byl stejného řemesla, zůstával u nich a pracoval. – Podle řemesla byli stanaři.
4 Každou sobotu rozmlouval v synagoze [a do rozmluv vkládal jméno Pána Ježíše] a přesvědčoval židy i pohany.
5 Ale když Silas a Timothej přišli z Makedonie, věnoval se Pavel zcela kázání a dosvědčoval židům, že Mesiášem je Ježíš.
6 Když však oni odporovali a rouhali se, vytřásl svá roucha a řekl k nim: „Krev vaše ať padne na vaši hlavu! Já jsem bez viny a od nynějška půjdu k pohanům.“
7 A odebral se odtud a vešel do domu jednoho proselyty jménem Titus Justus, jehož dům byl spojen se synagogou.
8 Také Krispus, představený synagogy, uvěřil v Pána s celým svým domem; též mnoho Korinťanů, kteří ho slyšeli, přijímalo víru a bylo křtěno.
9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: „Neboj se, nýbrž mluv a nemlč!
10 Neboť já jsem s tebou a nikdo nesáhne na tebe, aby ti ublížil; neboť mám mnoho lidu v tomto městě.“
11 I pobyl tam rok a šest měsíců a učil u nich slovu Božímu.
12 Když však by v Achají místodržitelem Gallio, povstali židé jednomyslně proti Pavlovi, přivedli ho před soudnou stolici
13 a pravili: „Tento navádí lid, aby ctili Boha proti zákonu.“
14 Ale když se chtěl Pavel ozvati, řekl Gallio židům: „Muži židovští, kdyby běželo o nějaké bezpráví nebo o bídný zločin, přijal bych vás podle práva;
15 jsou-li to však hádky o slovo, o jména nebo o váš zákon, je to vaše věc. V těch věcech já nechci býti soudcem.“
16 I odehnal je od soudné stolice.
17 A nyní všichni uchopili Sosthena, představeného synagogy, a bili ho před soudnou stolicí, ale Gallio nic na to nedbal.
18 Pavel však tam pobyl ještě mnoho dní. Pak se rozloučil s bratry a plavil se i s Priscillou a Akvilou do Syrie. – V Kenchrejích si dal ostříhati hlavu, neboť měl (dosud) slib. –
19 Když přišli do Efesu, nechal je tam, a sám vešel do synagogy a rozmlouval se židy.
20 K jejich prosbám, aby déle zůstal, nesvolil,
21 nýbrž rozloučiv se pravil: „Opět se k vám navrátím, bude-li to vůle Boží.“ Pak se odebral z Efesu,
22 a doraziv do Caesareje, odešel do (Jerusalema), a pozdraviv křesťanskou obec, odebral se do Antiochie.
23 A po nějakém čase odešel a procházel po pořádku galatskou krajinou a Frygií a povzbuzoval všechny bratry.
24 Přišel však do Efesu jeden žid jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný a znatel Písma.
25 Ten byl vyučen v nauce Páně a mluvil s nadšením a učil pilně o Ježíšovi, ač znal jen křest Janův.
26 Neohroženě počal mluviti v synagoze. Když ho uslyšeli Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a důkladně mu vyložili nauku Páně.
27 A když pak chtěl odejiti do Achaje, povzbudili ho bratří a napsali učedníkům, aby ho přijali. Po svém příchodu prospěl mnoho tamějším věřícím,
28 neboť rázně odporoval židům, veřejně dokazuje z Písma, že Mesiášem je Ježíš.