1Apoštolové i bratří v Judsku uslyšeli, že i pohani přijali slovo Boží.
2A když Petr přišel do Jerusalema, domlouvali mu ti, kteří byli z obřízky,
3takto: „Proč jsi vešel k mužům neobřezaným a jedl s nimi?“
4Tu jim to Petr počal vykládati po pořádku těmito slovy:
5„Já jsem byl v městě Joppe a modlil jsem se; tu jsem měl u vytržení mysli vidění: jakási schrána jako veliké prostěradlo se snášela dolů, jsouc spouštěna za čtyři cípy s nebe; i snesla se až ke mně.
6Když jsem se do toho pozorné podíval, uzřel jsem pozemské čtvernožce, šelmy, plazy a nebeské ptactvo.
7Uslyšel jsem však také hlas, který mi pravil:,Vstaň, Petře, zabíjej a jez!'
8I řekl jsem: Ne, Pane, neboť nikdy nic poskvrněného nebo nečistého nevešlo do mých úst!
9A hlas promluvil s nebe po druhé:,Co Bůh prohlásil za čisté, ty nenazývej poskvrněným!'
10To se stalo třikrát; a všecko bylo zase vzato do nebe.
11A hle, hned nato stanuli tři muži u domu, v kterém jsem byl. Byli posláni ke mně z Caesareje.
12I řekl mi Duch, abych šel s nimi beze všeho váhání. Se mnou šlo pak i těchto šest bratří a vešli jsme do domu toho muže.
13I vypravoval nám, jak uzřel v svém domě státi anděla, který řekl:,Pošli do Joppe a povolej k sobě Šimona příjmením Petra!
14Ten promluví k tobě slova, jak dojdeš spasení ty a celý tvůj dům.'
15Když pak jsem počal mluviti, sestoupil Duch svatý na ně jak i na nás na počátku.
16I rozpomenul jsem se na slovo Páně, jak pravil:,Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým.'
17Jestliže tedy Bůh dal jim stejnou milost jak i nám, kteří jsme uvěřili v Pána Ježíše Krista, jakpak bych byl já směl zabrániti Bohu?“
18Když to uslyšeli, upokojili se a velebili Boha řkouce: „Tedy také pohanům dal Bůh obrácení k životu.“
19Ti tedy, kdož se rozprchli před soužením povstalým pro Štěpána, přišli až do Fenicie a na Kypr i do Antiochie, nehlásajíce slovo [Boží] nikomu, leda jedině židům.
20Byli však mezi nimi také někteří muži z Kypru a Kyreny, kteří po svém příchodu do Antiochie mluvili též k pohanům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
21Ruka Páně byla s nimi a veliký počet uvěřil a obrátil se k Pánu.
22I přišla pověst o tom k uším křesťanské obce v Jerusalemě. Poslali Barnabáše až do Antiochie.
23Když (tam) přišel a uzřel milost Boží, zaradoval se a napomínal všechny, aby v předsevzetí svého srdce vytrvali v Pánu.
24Byl to muž dobrý a plný Ducha svatého a víry. I přidal se veliký zástup k Pánu.
25Vydal se tedy (Barnabáš) do Tarsu, aby vyhledal Šavla. A když ho nalezl, přivedl ho do Antiochie.
26I pobyli spolu v té křesťanské obci po celý rok a vyučili značný počet, takže v Antiochii bylo po prvé dáno učedníkům jméno „křesťané“.
27V těch dnech přišli však proroci z Jerusalema do Antiochie,
28a jeden z nich jménem Agabus vystoupil a naznačoval z vnuknutí Ducha, že bude veliký hlad po celém světě. Ten nastal za Klaudia.
29I rozhodli se učedníci na tom, že každý z nich pošle (něco) podle toho, co kdo má, na podporu bratřím, kteří přebývají v Judsku.
30To také provedli a poslali pomoc po Barnabášovi a Šavlovi starším.