1Připomínej jim, ať vrchnostem a mocnostem se podřizují, jich poslouchají, ke každému skutku dobrému hotovi jsou,
2ať nikomu neutrhají, ať nejsou svárliví, nýbrž přívětiví, prokazujíce veškerou vlídnost ke všem lidem.
3Neboť někdy byli jsme i my nerozumní, neposlušni, bludni, sloužíce rozličným chtíčům a rozkošem, žili jsme ve zlobě a závisti, jsouce opovržení hodni, nenávidíce se vespolek.
4Když však se ukázala dobrota a lidumilnost Boha, Spasitele našeho,
5(tu) nikoli ze skutků (učiněných) ve spravedlnosti, které bychom byli vykonali my, nýbrž podle svého milosrdenství (Bůh) spasil nás skrze koupel znovuzrození a obnovy Ducha svatého,
6jehož vylil na nás hojně skrze Ježíše Krista, Spasitele našeho,
7abychom byvše ospravedlněni milostí jeho stali se podle naděje dědici života věčného.
8Spolehlivé jest to slovo, a chci, abys tyto věci potvrzoval, by se znažili v dobrých skutcích vynikati ti, kteří uvěřili Bohu. Ty věci jsou dobré a užitečné lidem.
9Pošetilých však otázek a rodokmenů, a sporů a hádek o zákon se varuj, neboť jsou neužitečny a marny.
10Člověka bludaře po jednom a druhém napomenutí se varuj,
11věda že takový (člověk) jest převrácen a hřeší, sám sebe odsuzuje.
12Až pošlu k tobě Artema neb Tychika, pospěš přijít ke mně do Nikopole; tam totiž umínil jsem si přezimovati.
13Zákoníka Zenu a Apolla opatři pečlivě (na cestu), aby v ničem neměl nedostatku.
14Avšak i našinci ať se učí v dobrých skutcích vynikati pro nutné potřeby, aby nebyli neužiteční.
15Pozdravují tě všichni, kteří jsou se mnou: pozdravuj ty, kteří nás milují ve víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen.