Romans 8
1 Žádného tedy zavržení není již pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, kteří nežijí podle těla.
2 Neboť zákon ducha oživujícího osvobodil mě v Kristu Ježíši od zákona hříchu a smrti.
3 Co totiž nemožno bylo zákonu, poněvadž byl slabý skrze tělo, (to způsobil) Bůh: poslav Syna svého v podobě těla hříchu a pro hřích, odsoudil ten hřích na těle,
4 aby spravedlnost zákona naplnila se v nás jakožto těch, kteří nežijeme podle těla, nýbrž podle ducha.
5 Neboť ti, kteří jsou podle těla, obmýšlejí věci tělesné, ti však, kteří jsou podle ducha, (obmýšlejí) věci duchovní.
6 Smýšlení těla totiž jest smrt, smýšlení ducha však život a pokoj,
7 (to proto), poněvadž smýšlení těla jest nepřítelem Bohu, neboť nepoddává se zákonu Božímu, ba ani (poddati se) nemůže,
8 a ti, kteří jsou v těle, nemohou se líbiti Bohu.
9 Vy však nejste v těle, nýbrž v duchu, ačli Duch Boží přebývá ve vás; jestliže však někdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.
10 Ale je-li Kristus ve vás, tělo sice jest mrtvé pro hřích, duch však žije pro ospravedlnění.
11 A přebývá-li ve vás Duch toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, zajisté ten, jenž vzkřísil Krista Ježíše, oživí také smrtelná těla vaše pro svého Ducha, jenž přebývá ve vás.
12 Nuže bratři, jsme povinni nikoli tělu, abychom podle těla žili.
13 Neboť žijete-li podle těla, zemřete; jestli však duchem kony těla umrtvujete, budete žíti.
14 Vždyť všichni ti, kteří se dávají vésti Duchem Božím, jsou synové Boží.
15 Neboť nepřijali jste ducha služebnosti, abyste se zase strachovali, nýbrž přijali jste ducha synovství, ve kterém voláme: „Abba, Otče!“
16 Ano i Duch vydává svědectví s duchem naším, že jsme dítkami Božími.
17 Jsme-li však dítkami, (tedy) i dědici, dědici Božími a spoludědici Kristovými, ačli spolu s ním trpíme, abychom s ním i oslaveni byli.
18 Myslím totiž, že utrpení nynějšího času nejsou ničím proti budoucí slávě, která se zjeví na nás.
19 Vždyť i tvorstvo očekává s toužebnosti zjevení synů Božích.
20 Neboť marnosti bylo poddáno tvorstvo, nikoli dobrovolně, nýbrž pro toho, jenž je poddal s nadějí,
21 že i to tvorstvo bude osvobozeno od poroby porušení ve svobodu slávy synů Božích.
22 Víme zajisté, že veškeré tvorstvo spolu sténá a trpí bolest až dosavad.
23 A nejen ono, nýbrž i my, ač máme prvotiny Ducha, i my sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, (totiž) vykoupení těla svého.
24 Neboť (jen) co do naděje byli jsme spaseni. Naděje však, která se vidí, není naděje, neboť kterak má kdo naději toho, co vidí?
25 Ale nadějeme-li se toho, čeho nevidíme, očekáváme to s trpělivostí.
26 Podobně však i Duch spolu přispívá slabosti naší. Nevíme totiž, zač bychom měli se modliti, jak jest potřebí; ale Duch sám přimlouvá se za nás za všecky vzdechy nevyslovenými.
27 Ten pak, jenž zpytuje srdce, ví, čeho Duch žádá, že (totiž) podle Boha se přimlouvá za věřící.
28 Víme však, že těm, kteří milují Boha, všecky věci napomáhají k dobrému, (jakožto) těm, kteří podle úradku (Božího) jsou povoláni.
29 Neboť ty, které předzvěděl, také předurčil (k tomu), aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, by on byl prvorozeným mezi mnoha bratry.
30 Ty pak, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, též ospravedlnil, ty však, které ospravedlnil, také oslavil.
31 Co tedy řekneme k tomu? Je-li Bůh pro nás, kdo proti nám?
32 Ten, jenž ani vlastního Syna neušetřil, nýbrž za nás všecky jej vydal, - kterak i s ním nedá nám všeho?
33 Kdo bude žalovati na vyvolence Boží? Bůh jest to, jenž ospravedlňuje.
34 Kdo jest, jenž by je odsoudil? Kristus Ježíš to jest, jenž za nás umřel, ano i z mrtvých vstal, jenž jest na pravici Boží, jenž se též přimlouvá za nás.
35 Kdo (tedy) nás odloučí od lásky Kristovy? Soužení-li aneb úzkost neb hlad neb nahota neb nebezpečenství neb pronásledování neb meč?
36 (jakož jest psáno: „Neboť pro tebe jsme na smrt vydáváni po celý den; pokládáni jsme za ovce na zabití).“
37 Ale v tom všem vítězíme úplně skrze toho, jenž si nás zamiloval.
38 Neboť jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani knížata ani mocnosti, ani věci přítomné ani budoucí, ani síla
39 ani výška ani hloubka, ani které stvoření jiné nebude nás moci odloučiti od lásky Boží, která jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.