1Proto jsi bez omluvy, člověče, a to každý, který je soudíš; neboť tím, že soudíš jiného, sám sebe odsuzuješ, ježto činíš totéž, co soudíš (na jiném).
2Víme však, že soud Boží jest podle pravdy na ty, kteří takové věci činí.
3I domníváš se snad, člověče, jenž soudíš ty, kteří takové věci páší, a sám je činíš, že ty unikneš soudu Božímu?
4aneb pohrdáš bohatstvím jeho dobrotivosti a trpělivosti a shovívavosti nevěda, že dobrotivost Boží vede tě ku pokání?
5Podle zatvrzelosti své však a nekajícného srdce svého hromadíš sobě hněv Boží v den hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
6jenž „odplatí každému podle skutků jeho,“
7těm totiž, kteří s vytrvalostí v díle dobrém hledají slávy a cti a neporušenosti, životem věčným,
8těm pak, kteří jsou sobečtí a neposlouchají pravdy, nýbrž poslouchají nepravosti, hněvem a nemilostí.
9Soužení a úzkost přijde na každou duši člověka, který páše zlé, jak na žida, a to předem, tak na pohana,
10sláva však i čest a pokoj na každého, kdo činí dobré, jak na žida a to předem, tak na pohana;
11neboť u Boha není stranictví.
12Ti totiž, kteří zhřešili bez zákona, bez zákona též zahynou, a ti, kteří pod zákonem zhřešili, zákonem budou odsouzeni;
13neboť nikoli posluchači zákona jsou spravedliví u Boha, nýbrž činitelé zákona budou uznáni za spravedlivé.
14Když totiž pohané, kteří nemají zákona, přirozeným způsobem činí to, co zákon předpisuje, ti nemajíce zákona jsou sami sobě zákonem,
15neboť ukazují, že dílo zákona jest vštípeno v srdcích jejich, a o tom svědectví spolu vydá jejich svědomí, tím totiž, že myšlenky jejich budou se vzájemně obviňovati neb i zastávati,
16a to v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude souditi skryté věci lidské podle evangelia mého.
17Ty však sloveš židem a spoléháš na zákon a honosíš se Bohem,
18a jsa vyučován zákonem znáš vůli jeho i schvaluješ to, co jest lepší;
19také se domýšlíš, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmě,
20pěstounem nemoudrých, učitelem nedospělých, a to proto, poněvadž v zákoně máš obraz poznání a pravdy.
21Nuže, ty učíš jiného, a sám sebe neučíš; ty kážeš, že se nemá krásti, a kradeš;
22ty pravíš, že se nemá cizoložiti, a cizoložíš; ty máš v ohavnosti modly, a dopouštíš se svatokrádeže;
23ty se honosíš zákonem, a přestupováním zákona Boha zneuctíváš.
24Neboť jak psáno jest, „jméno Boží bývá pohaněno od vás mezi pohany.“
25Obřízka sice prospívá, zachováváš-li zákon; jsi-li však přestupcem zákona, obřízka tvá stala se ti neobřízkou.
26Jestli tedy neobřezaný zachovává předpisy zákona, nebude-liž neobřízka jeho počítati se za obřízku?
27Ano ten, jenž od přírody jest neobřezán a zákon Boží plní, ten bude souditi tebe, jenž pod písmem a obřízkou jsi přestupcem zákona:
28Neboť nikoli ten jest žid (pravý), který jest jím zevně, ani ta obřízka (pravá), která jest zřejmě na těle,
29nýbrž ten, jenž jest židem ve skrytě, a obřízka srdce, (která se děje) v Duchu, nikoliv v liteře, (neboť) jeho chvála není z lidí, nýbrž z Boha.