Romans 10
1 Bratři, tužba srdce našeho a prosba k Bohu (děje se) za ně, aby byli spaseni.
2 Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost za Boha, ale ne podle porozumění.
3 Neznajíce totiž spravedlnosti Boží a hledíce stanoviti (spravedlnost) vlastní, nepoddali se spravedlnosti Boží.
4 Vždyť konec zákona jest Kristus, jenž jest k ospravedlnění pro každého, kdo (v něho) věří.
5 Neboť Mojžíš napsal o spravedlnosti, která jest ze zákona: „Člověk, který ji bude činiti, živ bude v ní.“
6 Spravedlnost však, která jest z víry praví: „Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest, aby Krista dolů svedl;
7 aneb: Kdo sestoupí do propasti? to jest, aby Krista z mrtvých vyvedl.“
8 Ale co dí (dále)? „Blízko tebe jest to slovo, v ústech tvých a v srdci tvém.“ Jest to slovo víry, které kážeme;
9 neboť budeš-li vyznávati ústy svými Pána Ježíše a budeš-li věřiti v srdci svém, že Bůh ho vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10 Srdcem totiž se věří ke spravedlnosti, ústy však děje se vyznání ke spáse.
11 Neboť písmo praví: „Žádný, kdo v něho věří, nebude zahanben.“
12 Není zajisté rozdílu mezi židem a pohanem, neboť jeden a týž jest Pán všech, jsa bohat ke všem, kteří ho vzývají;
13 vždyť „každý, kdo vzývati bude jméno Hospodinovo, spasen bude.“
14 Nuže, kterak budou vzývati toho, v koho neuvěřili? Kterak však uvěří v toho, o kom neuslyšeli? A kterak uslyší bez hlasatele?
15 A kterak budou hlásati, nebudou-li posláni? Jakož jest psáno: „jak milý jest příchod těch, kteří zvěstují pokoj, kteří zvěstují věci dobré!“
16 Avšak ne všichni uposlechli evangelia. Neboť Isaiáš praví: „Pane, kdo uvěřil kázání našemu?“
17 Nuže víra z kázání, kázání pak z rozkazu Kristova.
18 Avšak táži se: Zdali neslyšeli? Ba ano; po veškeré zemi rozešel se hlas jejich a na konec země (zní) slova jejich.“
19 Táži se však: Zdali snad Israel neporozuměl? Předem Mojžíš praví: „K řevnivosti vás přivedu skrze nenárod a popudím k hněvu skrze národ nemoudrý.“
20 Isaiáš pak odvážně praví: „Nalezen jsem byl od těch, kteří mě nehledali, zjevil jsem se těm, kteří se po mně neptali.“
21 K Israeli však dí: „Po celý den jsem roztahoval ruce své k lidu nevěřícímu a odmlouvajícímu.“