1I uzřel jsem jiného anděla silného, an sestupuje s nebe přioděn oblakem, a duha byla na hlavě jeho, a obličej jeho byl jako slunce, a nohy jeho jako sloupy ohnivé.
2V ruce měl knížku otevřenou. I postavil pravou nohu na moře, levou pak na zem
3a zvolal hlasem velikým, jako když lev řve; a když byl zvolal, sedm hromů promluvilo hlasy svými.
4A když těch sedm hromů domluvilo, chtěl jsem psáti, ale uslyšel jsem hlas s nebe, an praví: Zapečeť to, co sedm hromů mluvilo, a nepiš toho:
5A ten anděl, jehož jsem byl uzřel státi na moři i na zemi, pozvedl pravou ruku svou k nebi
6a přisáhl při tom, jenž živ jest na věky věkův a jenž stvořil nebe i to, co jest v něm, a zemi i to, co jest na ní, a moře i to, co jest v něm: Již nebude času,
7nýbrž ve dnech hlasu anděla sedmého, když zatroubí, dokoná se tajemství Boží, jakož byl zvěstoval služebníkům svým, prorokům.
8A ten hlas, který jsem byl uslyšel s nebe, opět mluvil se mnou a pravil: Jdi a vezmi knížku, která jest otevřena v ruce anděla stojícího na moři i na zemi.
9I odešel jsem k andělu a řekl jsem mu, aby mi dal knížku; a on mi řekl: Vezmi a pozři ji; a učiní hořko v břiše tvém, ale v ústech tvých bude sladko jako med.
10I vzal jsem knížku z ruky andělovy a pozřel jsem ji; a bylo sladko v ústech mých jako med, ale když jsem ji snědl, bylo mi hořko v břiše mém.
11I řekl mi: Musíš opět prorokovati proti národům a kmenům a jazykům i mnoha králům.