Bible

1 Jestli tedy jaké povzbuzení v Kristu, jestli jaká potěcha lásky, jestli jaké společenství Ducha, jestli jaká srdečnost a slitovnost, 2 naplňte radost mou tak, abyste totéž smýšleli, touž lásku majíce, stejnomyslně jedno smýšlejíce, 3 nic podle sobectví, ani podle ctižádosti, nýbrž v pokoře pokládajíce jeden druhého za lepšího než sebe, 4 ne tak, abyste hleděli každý věcí svých, nýbrž tak, abyste hleděli každý také toho, co jest jiných. 5 To smýšlení mějte v sobě, které bylo i v Kristu Ježíši, 6 jenž jsa ve způsobě Boží, nepokládal toho za věc uloupenou, že jest rovný Bohu, 7 nýbrž sebe sama zmařil přijav způsobu služebníka tím, že podobným se stal lidem a ve vnějším zjevu svém byl shledán jako člověk. 8 Ponížil sebe sama stav se poslušným až k smrti, a to k smrti kříže. 9 Proto také Bůh povýšil ho a dal mu jméno, které jest nade všecko jméno, 10 aby ve jménu Ježíšově pokleklo veškeré koleno, nebešťanů, pozemčanů i těch, kteří jsou v podsvětí, 11 a aby každý jazyk vyznal, že Pánem jest Ježíš Kristus ke slávě Boha Otce. 12 Proto, miláčkové moji, jako jste vždycky poslechli, pracujte s bázní a třesením o své spáse, nejen jako v mé přítomnosti, nýbrž i nyní mnohem spíše v mé nepřítomnosti; 13 neboť Bůh jest to, jenž působí ve vás i chtění i konání podle dobré vůle (své). 14 Všecko čiňte bez reptání a bez rozpakování se, 15 abyste byli bez úhony a čisti, neposkvrněnými dítkami Božími uprostřed pokolení nešlechetného a převráceného, mezi nimiž se jevíte jako světla na světě, chovajíce slovo života, 16 a to mně na chloubu ke dni Kristovu, poněvadž jsem neběžel nadarmo ani nadarmo se nenamáhal, 17 nýbrž bychť i v oběť proléván byl, nad obětováním a přisluhováním víry vaší budu se radovati, a to s vámi všemi radovat se budu. 18 Podobně však radujte se i vy, a to se mnou se radujte. 19 Doufám v Pánu Ježíši, že v brzku pošlu k vám Timotea, abych i já byl dobré mysli seznaje vaše okolnosti; 20 nemám totiž nikoho (jiného) stejně smýšlejícího, jenž by se upřímně staral o vaše věci, 21 neboť všichni hledají věcí svých, a ne těch, které jsou Ježíše Krista. 22 Kterak on se osvědčil, víte, neboť jako dítko otci sloužil se mnou v evangeliu. 23 Toho tedy doufám, že k vám pošlu hned, jak uvidím, co se stane se mnou. 24 Důvěřuji však v Pánu, že také sám v brzku k vám přijdu. 25 Za potřebno však pokládám poslati k vám Epafrodita, mého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, vašeho pak vyslance a přisluhovatele mých potřeb, 26 neboť toužil po všech vás a byl smuten, poněvadž jste uslyšeli, že se rozstonal. 27 A on rozstonal se na smrt; ale Bůh smiloval se nad ním, a nejen nad ním, nýbrž i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28 Spěšně proto posílám ho, abyste spatříce jej opět, se zaradovali, a já abych byl méně zarmoucen. 29 Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové v úctě, 30 neboť pro dílo Kristovo přiblížil se až k smrti, odváživ se života, aby nahradil to, že vy jste scházeli při službě pro mne.