Philippians 3
1 Konečně bratři radujte se v Pánu. Psáti vám tytéž věci mně není obtíno, vám však (je to) potřebno.
2 Chraňte se těch psů, chraňte se těch špatných dělníků, chraňte se té seřízky.
3 Neboť obřízkou jsme my, kteří sloužíme duchem Bohu a se honosíme v Kristu Ježíši a neskládáme důvěry své v těle,
4 ač já mám příčinu důvěry i v těle.
5 Vidí-li se někomu jinému skládati důvěru v těle, já (mohu to) tím spíše,
6 byv obřezán osmého dne, z rodu Israelova, z pokolení Benjaminova, Hebrej z Hebrejů, co do zákona byv farisejem, co do horlivosti pronásledovatelem církve (Boží), co do spravedlnosti zákonité byv živ bez úhony,
7 Avšak co mi bylo ziskem, to jsem položil pro Krista za škodné.
8 Ano, já pokládám za škodné všecko pro vznešenost poznání Ježíše Krista, Pána mého, pro nějž to všecko jsem obětoval a pokládám za brak, abych získal Krista
9 a byl nalezen v něm, (totiž) jako takový, jenž bych neměl spravedlnosti své, té, která jest ze zákona, nýbrž tu, která jest z víry v Krista Ježíše, tu spravedlnost (totiž), která jest od Boha na základě víry,
10 (a to k tomu konci), abych poznal jej i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení, připodobňuje se k smrti jeho,
11 jestli bych snad došel vzkříšení z mrtvých.
12 (Pravím to) ne že bych toho byl již dosáhl aneb již dokonalý byl, nýbrž usiluji, abych též uchvátil, ježto jsem také byl uchvácen od Ježíše Krista.
13 Bratři, já nemyslím, že jsem uchvátil, jedno však (myslím, totiž, že) zapomínaje na to, co jest za mnou, a natahuje se po tom, co jest přede mnou,
14 ženu se po cíli k odměně hořeního povolání Božího v Kristu Ježíši.
15 Všichni tedy, kteří (jsme) dokonalí, toto smýšlejme a jestli v něčem smýšlíte jinak - a to vám Bůh zjeví -
16 jenom v tom, k čemu jsme přišli, touž cestou kráčejme, (smýšlejme jednostejně).
17 Buďte mými následovníky, bratři, a patřte na ty, kteří tak žijí, jak máte příklad na nás.
18 Neboť mnoho žije těch, o nichž jsem vám často pravil, nyní pak i s pláčem pravím, že jsou nepřáteli kříže Kristova,
19 jichžto konec jest zahynutí, jichž bohem jest břicho a sláva v hanbě jejich, těch (totiž), kteří myslí na věci pozemské.
20 Vždyť naše vlasť jest v nebesích, odkud také jako spasitele očekáváme Pána našeho Ježíše Krista,
21 jenž promění nízké tělo naše, aby bylo podobno tělu slávy jeho, (a to) podle moci, kterou může také podmaniti si všecko.