1Mějte se na pozoru, abyste nečinili dobrých skutků svých před lidmi, byste byli od nich viděni; sice nebudete míti odplaty u svého Otce, jenž jest v nebesích.
2Když tedy dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v synagogách a na ulicích, aby byli ctěni od lidí; vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.
3Ale když ty dáváš almužnu, ať nezví tvá levice, co činí pravice tvá,
4aby byla almužna tvá ve skrytě, a Otec tvůj, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.
5A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, kteří si libují v synagogách a na rozích trhů stojíce se modliti, aby byli viděni od lidí. Vpravdě pravím vám: vzali odplatu svou.
6Když však ty se modlíš, vejdi do pokojíka svého, zavři dveře a pomodli se k Otci svému ve skrytě, a tvůj Otec, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.
7Modlíce se pak, nemluvte mnoho, jako pohané; domnívajíť se, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.
8Nepřipodobňuje se tedy jim; ví zajisté Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve než ho prosíte.
9Takto tedy budete se modliti vy: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.
10Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
11Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
12A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.
13A neuvoď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého (Amen).
14Neboť jestli odpustíte lidem hříchy jejich, odpustí i vám Otec váš nebeský (hříchy vaše);
15pakli neodpustíte lidem, ani Otec váš neodpustí vám hříchů vašich.
16Když pak se postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí; neboť zohyzďují obličej svůj, aby zjevno bylo lidem, že se postí. Vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.
17Když však ty se postíš, pomaž hlavu svou a tvář svou umyj,
18aby nebylo zjevno lidem, že se postíš, nýbrž Otci tvému, jenž jest ve skrytě; a Otec tvůj, jenž vidí ve skrytě, odplatí tobě.
19Neskládejte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol kazí, a kde zloději vykopávají a kradou;
20ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani rez ani mol nekazí, a kde zloději nevykopávají aniž kradou.
21Neboť kde jest poklad tvůj, tam bude i srdce tvé.
22Svíci těla tvého jest oko tvé. Je-li oko tvé zdravé, bude světlým celé tělo tvé;
23je-li však oko tvé špatné, celé tělo tvé bude tmavým. Jestliže tedy světlo, které jest v tobě, tmou jest, jak veliká bude tma sama?
24Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti; neboť buď bude jednoho nenáviděti a druhého milovati, aneb jednoho se přidrží a druhým pohrdne. Nemůžete Bohu sloužiti a mamoně.
25Proto pravím vám: nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali. Není-li život více nežli pokrm, a tělo více než oděv?
26Pohleďte na ptactvo nebeské že neseje, ani nežne, ani neshromažďuje do stodol, a Otec váš nebeský živí je. Nejste-li vy dražší nežli ono?
27A kdo z vás staraje se může přidat! k délce svého věku loket jeden?
28A proč pečujete úzkostlivě o svůj oděv? Pozorujte lilie polní, kterak rostou, nepracují aniž předou;
29pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.
30Jestli tedy trávu polní, která dnes jest a zítra do peci vržena bývá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?
31Nepečujte tedy úzkostlivě, říkajíce: Co budeme jísti, aneb co budeme píti aneb čím se budeme odívati?
32Neboť toho všeho pohané hledají; ví zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.
33Hledejte tedy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto všecko bude vám přidáno.
34Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek; neboť zítřek bude pečovati sám o sebe, dosti má den na své lopotě.