1Uzřev pak Ježíš zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil, přistoupili k němu učeníci jeho.
2I otevřel ústa svá a učil je takto:
3Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich jest království nebeské.
4Blahoslavení tiší, neboť oni zemí vládnouti budou.
5Blahoslavení lkající, neboť oni potěšeni budou.
6Blahoslavení, kteří lačnějí a žiznějí po spravedlnosti, neboť oni nasyceni budou.
7Blahoslavení milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.
8Blahoslavení čistého srdce, neboť oni Boha viděti budou.
9Blahoslavení pokojní, neboť oni synové Boží slouti budou.
10Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, neboť jejich jest království nebeské.
11Blahoslavení jste, když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce;
12radujte se a veselte se, neboť odplata vaše hojná jest v nebesích. Tak zajisté pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.
13Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí, čím se osolí? K ničemu nehodí se již, leč aby byla vyhozena ven a pošlapána od lidí.
14Vy jste světlo světa. Nemůže se ukrýti město na hoře ležící.
15Aniž rozsvěcují svíci a kladou ji pod kbelík, nýbrž na svícen, aby svítila všem, kteří jsou v domě.
16Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a velebí Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
18Vpravdě zajisté pravím vám: dokavad nepomine nebe a země, nepomine jediné písmě neb jediná čárka ze zákona, až se všecko stane.
19Kdo by tedy zrušil jeden z příkazů těchto nejmenších a vyučil tak lidi, nejmenším slouti bude v království nebeském; kdo by však činil a učil, ten bude velikým slouti v království nebeském.
20Neboť pravím vám: nebude-li hojnější spravedlnost vaše než zákoníků a fariseů, nevejdete do království nebeského.
21Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.“
22Já však pravím vám, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, propadne soudu. Kdo by však řekl bratru svému „ráchá“, propadne veleradě, a kdo by řekl „blázne“, propadne pekelnému ohni.
23Přinášíš-li tedy dar svůj k oltáři a tam se rozpomeneš, že bratr tvůj má něco proti tobě,
24zanechej tam daru svého před oltářem a jdi prve, smiř se s bratrem svým a potom přijda, obětuj dar svůj.
25Srovnej se s protivníkem svým rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby snad nevydal tebe protivník soudci, a soudce vydal by tebe (soudnímu) služebníku, a byl bys uvržen do vězení.
26Vpravdě pravím tobě, nevyjdeš odtud, dokavad nenavrátíš posledního haléře.
27Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezcizoložíš.“
28já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí požádal, již zcizoložil s ní ve svétn srdci.
29Pohoršuje-li tě oko tvé pravé, vylup je a vrhni od sebe; neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.
30A jestli pravá ruka tvá tě pohoršuje, utni ji a vrhni od sebe, neboť prospěšnější jest pro tebe, aby zahynul jeden úd tvůj, než aby celé tělo tvé bylo uvrženo do pekla.
31Řečeno jest také: „kdo by propustil manželku svou, dej jí lístek zápudný.“
32Já však pravím vám, že každý, kdo propouští manželku svou vyjma pro smilství, uvádí ji v cizoložství, a kdo by propuštěnou pojal, cizoloží.
33Opět jste slyšeli, že řečeno jest starým: „Nebudeš křivě přísahati, ale splníš Pánu přísahy své.“
34Já však pravím vám, abyste nepřísahali vůbec: ani nebem, neboť trůnem Božím jest,
35ani zemí, neboť jest podnoží nohou jeho, ani Jerusalemem, neboť jest to město velikého krále,
36ani hlavou svou nebudeš přísahati, neboť jediného vlasu nemůžeš učiniti bílým neb černým.
37Budiž však řeč vaše: „ano, ano“; „ne, ne“; co nad to jest, ze zlého jest.
38Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub.“
39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému; nýbrž udeří-li tě někdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé,
40a tomu, kdo chce souditi se s tebou a (tak) vzíti sukni tvou, zanechej i plášť;
41a přinutí-li tě někdo na míli jednu, jdi s ním (i jiné) dvě.
42Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo chce si vypůjčiti od tebe, neodvracej se.
43Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenáviděti budeš nepřítele svého.“
44Ale já pravím vám: Milujte nepřátele své, (dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí), a modlete se za ty, kteří vás pronásledují (a pomlouvají),
45abyste byli podobni svému Otci, jenž jest v nebesích, jenž slunci svému velí vycházeli na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
46Neboť milujete-li ty, kteří vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdali nečiní toho i celníci?
47A budete-li pozdravovati toliko své bratry, co více činíte? Zdali nečiní toho i pohané?
48Buďte tedy dokonalí, jakož i Otec váš nebeský dokonalý jest.