1Když pak bylo ráno, všichni velekněží a starší lidu učinili nález proti Ježíšovi, aby ho vydali na smrt.
2I svázavše ho přivedli a vydali jej vladaři Pontiu Pilátovi.
3Tehda Jidáš, jenž ho zradil, vida, že jest odsouzen, jat jsa lítostí, navracel třicet stříbrných velekněžím a starším
4řka: „Zhřešil jsem zradiv krev spravedlivou.“ Ale oni řekli: „Co nám do toho? Ty viz.“
5I povrhl stříbrné ve chrámě a vzdálil se; a odešed osidlem se oběsil.
6Velekněží však vzavše stříbrné pravili: „Není dovoleno vložiti je do pokladny, neboť jest to mzda krve.“
7A poradivše se koupili za ně pole hrnčířovo ku pohřbívání poutníků.
8Proto nazývá se pole to Hakeldama, to jest pole krve, až do dnešního dne.
9Tehda se naplnilo, co bylo pověděno od proroka Jeremiáše slovy: „A vzali třicet stříbrných, mzdu to muže odhadnutého, jehož odhadli synové israelští,
10a dali je za pole hrnčířovo, jak mi ustanovil Pán.“
11Ježíš pak byl postaven před vladaře. I otázal se ho vladař řka: „Ty jsi král židovský?“ A Ježíš řekl jemu: „Ty to pravíš.“
12A když velekněží a starší na něho žalovali, neodpověděl ničeho.
13Tu řekl mu Pilát: „Neslyšíš, jak veliké věci proti tobě svědčí?“
14Ale on neodpověděl mu k žádnému slovu, takže vladař se divil velmi.
15O slavnosti však vladař propouštíval lidu jednoho vězně, kterého chtěli.
16Měl pak tehdy vězně pověstného, který slul Barabáš.
17Když se tedy sešli, řekl jim Pilát: „Kterého chcete, abych vám propustil, Barabáše či Ježíše, jenž slově Kristus?“
18Neboť věděl, že ho vydali ze závisti.
19Ale když seděl na soudné stolici, manželka jeho vzkázala mu: „Nic neměj se spravedlivým tímto; neboť jsem mnoho vytrpěla dnes ve snách pro něho.“
20Velekněží však a starší přemluvili lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
21I promluvil vladař a řekl jim: „Kterého chcete z těch dvou, abych vám propustil?“ A oni řekli: „Barabáše.“
22Dí jim Pilát: „Co tedy mám učiniti s Ježíšem, jenž slove Kristus?“ Řkou všichni: „Ukřižován buď.“
23Dí jim vladař: „I co zlého učinil?“ Ale oni ještě více křičeli řkouce: „Ukřižován buď.“
24Vida tedy Pilát, že nic neprospívá, nýbrž bouře větší se stává, vzal vodu a umyl si ruce před lidem řka: „Nevinen jsem krví spravedlivého tohoto; vy vizte.“
25A všechen lid odpověděl: „Krev jeho na nás i na naše dítky.“
26Tu propustil jim Barabáše, Ježíše pak zbičovav vydal jim, aby byl ukřižován.
27Tehda vojáci vladařovi vzavše Ježíše do soudního dvora, shromáždili k němu celou četu
28a svlékše ho, přioděli ho pláštěm šarlatovým;
29a spletše korunu z trní, vložili mu ji na hlavu a (dali) třtinu v pravici jeho, a pokleknuvše před ním posmívali se mu řkouce: „Zdráv buď, králi židovský!“
30A vyplivše se na něj, vzali třtinu a bili ho do hlavy.
31A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť a oblékli jej v roucha jeho a odvedli jej, aby ho ukřižovali.
32Vycházejíce pak nalezli člověka kyrenského, jménem Šimona; toho přinutili, aby vzal a nesl kříž jeho.
33A přišli na místo, které slulo Golgota, to jest místo lebčí.
34I dali mu píti vína smíšeného se žlučí, a okusiv nechtěl píti.
35Když pak jej ukřižovali, rozdělili si roucho jeho, metajíce o ně los, (aby se naplnilo, co bylo pověděno skrze proroka slovy: „Rozdělili sobě roucha má a o můj oděv metali los.“).
36A sedíce hlídali ho tam.
37I dali nad hlavu jeho nápis viny jeho: „Tento jest Ježíš, král židovský.“
38Potom ukřižovali s ním dva lotry, jednoho na pravici, druhého na levici.
39Ti pak, kteří tudy chodili, rouhali se mu potřásajíce hlavou svou
40a říkajíce: „Ha, jenž boříš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vystavuješ, pomoz sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestup s kříže.“
41Podobně i velekněží posmívajíce se mu se zákoníky a staršími říkali:
42„Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže; je-li králem israelským, ať nyní sestoupí s kříže, a uvěříme v něho.
43Doufal v Boha, ať ho nyní vysvobodí, miluje-li ho; neboť pravil:,Syn Boží jsem.‘“
44Taktéž tupili ho i lotři, kteří s ním byli ukřižováni.
45Od šesté hodiny pak nastala tma po vší zemi až do hodiny deváté.
46A okolo hodiny deváté Ježíš zvolal hlasem velikým: „Eli, Eli, lamma sabaktani,“ to jest: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
47Někteří pak z těch, kteří tam stáli, uslyševše to pravili: „Eliáše volá tento.“
48A hned jeden z nich běžel a vzav houbu, naplnil ji octem a vloživ ji na třtinu dával mu píti.
49Ostatní však říkali: „Nechej, ať uvidíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.“
50Ale Ježíš zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
51A hle, opona chrámová se roztrhla ve dvě půle od hora až dolů, a země se otřásla a skály se rozpukly,
52a hroby se otevřely. A mnoho těl zesnulých světců vstalo
53a vyšedše z hrobů po jeho vzkříšení, vešli do svatého města a ukázali se mnohým.
54Setník pak a ti, kteří byli s ním hlídajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dělo, báli se velice a pravili: „Opravdu Syn Boží byl tento.“
55„Byly pak tam ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, které byly šly za Ježíšem z Galilee, posluhujíce mu;
56mezi nimi byla Maria Magdalena a Maria matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.
57Když pak se připozdilo, přišel jeden člověk bohatý z Arimatie, jménem Josef, který byl také učeníkem Ježíšovým.
58Ten přistoupil k Pilátovi a prosil o tělo Ježíšovo. Tu Pilát rozkázal mu dáti tělo.
59A Josef vzav tělo, obvinul je v plátno čisté
60a položil je do nového hrobu svého, který byl vytesal ve skále, a přivaliv kámen veliký ke dveřím hrobovým odešel.
61Byla pak tam Maria Magdalena a druhá Maria sedíce proti hrobu.
62Druhého pak dne, který jest po pátku, velekněží a fariseové sešli se k Pilátovi
63a řekli: „Pane, my jsme se rozpomenuli, že ten svůdce jsa ještě živ řekl:,Po třech dnech vstanu.‘
64Rozkaž tedy hlídati hrob až do třetího dne, aby snad učeníci jeho nepřišli a neukradli ho a neřekli lidu:,Vstal z mrtvých.‘ I byl by poslední blud horší nežli první.“
65Řekl jim Pilát: „Máte stráž, jděte, hlídejte ho, jak rozumíte.“
66I odešli a osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.