Mark 1
1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího (byl tak),
2 jak psáno u proroka Isaiáše: „Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou.“
3 „Hlas volajícího na poušti:,Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.‘“
4 Jan vystoupil na poušti křtě a hlásaje křest pokání na odpuštění hříchů.
5 I vycházela k němu veškerá krajina judská a všichni Jerusalemští, a byli od něho křtěni v řece Jordáně vyznávajíce hříchy své.
6 Jan pak byl oděn v roucho ze srsti velbloudí a měl pás kožený kolem beder svých, a jídal kobylky a med lesní. I hlásal řka:
7 „Přichází za mnou silnější nežli jsem já, jemuž nejsem hoden, abych shýbna se rozvázal řeménky u obuvi jeho.
8 Já jsem vás křtil vodou, on však bude vás křtíti Duchem svatým.“
9 I stalo se, v oněch dnech Ježíš přišel z Nazareta galilejského a byl pokřtěn od Jana v Jordáně,
10 a hned vystupuje z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sestupovati na sebe.
11 A hlas s nebe zazněl: „Ty jsi Syn můj milý, v tobě se mi zalíbilo.“
12 A hned vypudil ho duch na poušť.
13 I byl na poušti čtyřicet dní a čtyřicet nocí a pokoušen byl od ďábla, a byl se zvěří, a andělé mu přisluhovali.
14 Když pak Jan byl uvězněn, Ježíš přišel do Galilee a hlásal evangelium o království Božím
15 říkaje: „Čas se naplnil, a království Boží se přiblížilo; čiňte pokání a věřte v evangelium.“
16 A jda podle moře Galilejského, uzřel Šimona a bratra jeho Ondřeje, ani pouštějí sítě do moře; neboť byli rybáři.
17 I řekl jim Ježíš: „Pojďte za mnou, a učiním, abyste byli rybáři lidí.“
18 A hned zanechavše sítě, následovali ho.
19 A popošed odtud maličko, spatřil Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana, ani také na lodi upravují sítě,
20 A hned je povolal: oni pak nechavše otce svého Zebedea na lodi s námezdníky, odešli za ním.
21 I vešli do Kafarnaum; a hned v sobotu vešed do synagogy učil.
22 I žasli nad učením jeho; neboť učil je jako moc maje a ne jako zákoníci.
23 Byl pak v synagoze jejich člověk, který měl ducha nečistého; ten zvolal:
24 „Co tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Světec Boží.“
25 I přikázal mu Ježíš řka: „Umlkni a vyjdi z člověka.“
26 A duch nečistý zalomcovav jím a vykřiknuv hlasem velikým, vyšel z něho.
27 I podivili se všichni, takže se tázali mezi sebou: „Co jest to? Jaké jest to nové učení? Neboť s mocí rozkazuje i duchům nečistým, a poslouchají ho.“
28 I rozešla se pověst o něm hned po vší krajině galilejské.
29 A hned, jak vyšli ze synagogy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a Janem.
30 Tchyně Šimonova pak ležela majíc zimnici; a hned mu o ní pověděli.
31 I přistoupil a pozdvihl ji, ujav ji za ruku, a hned přestala zimnice. I posluhovala jim.
32 Když pak nastal večer a slunce zapadlo, přiváděli k němu všecky chorobné a posedlé,
33 a celé město shromáždilo se u dveří.
34 I uzdravil mnoho těch, kteří byli trápeni rozličnými nemocmi a vymítl mnoho duchů zlých, ale nedopouštěl jim mluviti, poněvadž ho znali.
35 A ráno, když byla ještě plná noc, vstav vyšel a odešed na místo osamělé, modlil se tam.
36 I pospíšil za ním Petr a ti, kteří byli s ním.
37 A když ho nalezli, řekli jemu: „Všichni tě hledají.“
38 I řekl jim: „Pojďme do okolních městeček, abych kázal i tam, neboť k tomu jsem přišel.“
39 A kázal v synagogách jejich po celé Galilei a vymítal duchy zlé.
40 I přišel k němu malomocný a na kolenou prosil ho řka jemu: „Chceš-li, můžeš mne očistiti.“
41 Ježíš pak slitovav se nad ním, vztáhl ruku svou a dotek se ho řekl jemu: „Chci, buď čist.“
42 A když to pověděl, hned odešlo od něho malomocenství, a byl očištěn.
43 I pohroziv mu, odbyl ho hned
44 a řekl jemu: „Viz, ať nikomu nic nepovíš; ale jdi, ukaž se knězi a na svědectví jim obětuj za své očistění, co přikázal Mojžíš“
45 On však vyšed počal horlivě vypravovati a rozhlašovati věc tu, takže Ježíš nemohl již zjevně vjíti do města, nýbrž venku zůstal na místech osamělých; ale přicházeli k němu odevšad.
