Bible

1 I povstalo jich veškeré množství a dovedli ho k Pilátovi. 2 Počali pak žalovali naň řkouce: „Tohoto jsme nalezli, an převrací národ náš a brání dávati daně císaři a praví, že jest Kristem králem.“ 3 I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ A on odpověděl mu: „Ty (to) pravíš.“ 4 I řekl Pilát k velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“ 5 Ale oni usilovali řkouce: „Bouří lid uče po všem Judsku, počav od Galilee až sem.“ 6 Tu Pilát uslyšev o Galilei, otázal se, je-li ten člověk Galilejský. 7 A zvěděv, že jest z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl také v Jerusalemě v ty dny. 8 Herodes pak uzřev Ježíše zaradoval se velmi, neboť byl odedávna žádostiv uviděti jej, poněvadž o něm mnoho slyšel a se nadál, že ho uzří nějaký zázrak činiti. 9 I vyptával se ho mnoha slovy, ale on neodpovídal mu ničeho. 10 Stáli však tam velekněží a zákoníci ustavičně naň žalujíce. 11 I pohrdnul jím Herodes se svým komonstvem a posmíval se mu obléknuv jej v roucho bílé, a odeslal ho nazpět k Pilátovi. 12 A v ten den Herodes a Pilát spřátelili se, neboť dříve byli spolu v nepřátelství. 13 Pilát pak svolav velekněze i náčelníky a lid, 14 řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka, jakoby odvracel lid, a hle, já vyšetřovav před vámi, nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete. 15 Ale ani Herodes, neboť jsem vás poslal k němu, a hle - nic smrti hodného neučinil. 16 Potrestám ho tedy a propustím.“ 17 Musíval pak propouštěti jim o slavnosti jednoho (vězně). 18 I vykřikli všichni najednou, řkouce: „Pryč s tímto a propusť nám Barabáše.“ 19 Ten byl pro nějaké vzbouření povstalé v městě a pro vraždu vsazen do vězení. 20 Pilát však promluvil k nim opět, chtěje propustiti Ježíše. 21 Ale oni volali: „Ukřižuj, ukřižuj ho.“ 22 On však řekl jim po třetí: „I co zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím. 23 Ale oni naléhali naň křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován, a křik jejich se rozmáhal. 24 I usoudil Pilát, aby se vyplnila žádost jejich, 25 a propustil toho, jenž byl pro vraždu a vzbouření vsazen do vězení, za něhož prosili, Ježíše pak vydal vůli jejich. 26 A když jej odváděli, uchopili jakéhosi Šimona kyrenského, jenž přicházel ze dvora, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 Šel pak za ním veliký zástup lidu i žen, a ty plakaly a kvílely nad ním. 28 Ježíš však obrátiv se k nim řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž samy nad sebou a nad dítkami svými. 29 Neboť hle, přijdou dnové, v nichžto řeknou:,Blahoslaveny neplodné a životy, které nerodily, a prsy, které nekrmily. 30 Tehda počnou říkati horám:,Padněte na nás‘ a pahrbkům:,Přikryjte nás‘; 31 neboť činí-li toto na dřevě zeleném, co bude se díti na suchém?“ 32 Byli pak s ním vedeni také jiní dva, zločinci, aby byli usmrceni. 33 A když přišli na místo, které slove lebčí, ukřižovali ho tam; též zločince, jednoho na pravici a druhého na levici. 34 Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ A rozdělujíce si roucha jeho metali (o ně) los 35 I stál tu lid dívaje se; ale také náčelníci posmívali se mu (s nimi), řkouce: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li on Kristem, vyvolencem Božím.“ 36 Posmívali se mu však i vojáci, přistupujíce a podávajíce mu octa 37 a říkajíce: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě.“ 38 Bylť také nápis nad ním napsaný literami řeckými a latinskými a hebrejskými: „Tento jest král židovský.“ 39 Jeden pak z těch zločinců, kteří s ním viseli, rouhal se mu řka: „Jsi-li ty Kristus, pomoz sobě i nám.“ 40 Ale druhý promluviv, káral ho řka: „Ani ty se Boha nebojíš, ježto v témže odsouzení jsi? 41 A my zajisté spravedlivě (trpíme), neboť dostáváme to, co náleží na skutky naše, ale tento neučinil nic zlého.“ 42 I řekl k Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.“ 43 A Ježíš řekl jemu: „Vpravdě, pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji.“ 44 Bylo pak okolo šesti hodin, a tu stala se tma po celé zemi, až do devíti hodin; 45 a zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se ve dvě půle. 46 A Ježíš zvolav hlasem velikým řekl: „Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.“ A to pověděv vypustil duši. 47 Setník pak uzřev, co se stalo, velebil Boha, řka: „jistě člověk tento byl spravedlivý.“ 48 A veškeren zástup těch, kteří byli spolu přítomni tomu divadlu a viděli, co se dělo, bil se v prsa a navracel se. 49 Stáli pak tam zdaleka všichni známí jeho, i ženy, které ho byly následovaly z Galilee, a patřili na to.“ 50 A hle, jeden muž, jménem Josef, který byl radou, muž to dobrý a spravedlivý — 51 ten nesouhlasil s nálezem a jednáním jejich - z judského města Arimatie, který (také) očekával království Božího, 52 ten přišel k Pilátovi a požádal za tělo Ježíšovo; 53 a sňav je (s kříže) zavinul je v plátno a položil ho do hrobu vytesaného (ve skále), v němž ještě nikdo neležel. 54 A byl pátek, a sobota nastávala. 55 Za ním však šly ženy, které byly s ním přišly z Galilee, a podívaly se na hrob i na to, jak tělo jeho bylo položeno. 56 A vrátivše se, připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem odpočinuly podle přikázání.