1I povstalo jich veškeré množství a dovedli ho k Pilátovi.
2Počali pak žalovali naň řkouce: „Tohoto jsme nalezli, an převrací národ náš a brání dávati daně císaři a praví, že jest Kristem králem.“
3I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ A on odpověděl mu: „Ty (to) pravíš.“
4I řekl Pilát k velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“
5Ale oni usilovali řkouce: „Bouří lid uče po všem Judsku, počav od Galilee až sem.“
6Tu Pilát uslyšev o Galilei, otázal se, je-li ten člověk Galilejský.
7A zvěděv, že jest z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl také v Jerusalemě v ty dny.
8Herodes pak uzřev Ježíše zaradoval se velmi, neboť byl odedávna žádostiv uviděti jej, poněvadž o něm mnoho slyšel a se nadál, že ho uzří nějaký zázrak činiti.
9I vyptával se ho mnoha slovy, ale on neodpovídal mu ničeho.
10Stáli však tam velekněží a zákoníci ustavičně naň žalujíce.
11I pohrdnul jím Herodes se svým komonstvem a posmíval se mu obléknuv jej v roucho bílé, a odeslal ho nazpět k Pilátovi.
12A v ten den Herodes a Pilát spřátelili se, neboť dříve byli spolu v nepřátelství.
13Pilát pak svolav velekněze i náčelníky a lid,
14řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka, jakoby odvracel lid, a hle, já vyšetřovav před vámi, nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete.
15Ale ani Herodes, neboť jsem vás poslal k němu, a hle - nic smrti hodného neučinil.
16Potrestám ho tedy a propustím.“
17Musíval pak propouštěti jim o slavnosti jednoho (vězně).
18I vykřikli všichni najednou, řkouce: „Pryč s tímto a propusť nám Barabáše.“
19Ten byl pro nějaké vzbouření povstalé v městě a pro vraždu vsazen do vězení.
20Pilát však promluvil k nim opět, chtěje propustiti Ježíše.
21Ale oni volali: „Ukřižuj, ukřižuj ho.“
22On však řekl jim po třetí: „I co zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.
23Ale oni naléhali naň křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován, a křik jejich se rozmáhal.
24I usoudil Pilát, aby se vyplnila žádost jejich,
25a propustil toho, jenž byl pro vraždu a vzbouření vsazen do vězení, za něhož prosili, Ježíše pak vydal vůli jejich.
26A když jej odváděli, uchopili jakéhosi Šimona kyrenského, jenž přicházel ze dvora, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27Šel pak za ním veliký zástup lidu i žen, a ty plakaly a kvílely nad ním.
28Ježíš však obrátiv se k nim řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž samy nad sebou a nad dítkami svými.
29Neboť hle, přijdou dnové, v nichžto řeknou:,Blahoslaveny neplodné a životy, které nerodily, a prsy, které nekrmily.
30Tehda počnou říkati horám:,Padněte na nás‘ a pahrbkům:,Přikryjte nás‘;
31neboť činí-li toto na dřevě zeleném, co bude se díti na suchém?“
32Byli pak s ním vedeni také jiní dva, zločinci, aby byli usmrceni.
33A když přišli na místo, které slove lebčí, ukřižovali ho tam; též zločince, jednoho na pravici a druhého na levici.
34Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ A rozdělujíce si roucha jeho metali (o ně) los
35I stál tu lid dívaje se; ale také náčelníci posmívali se mu (s nimi), řkouce: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li on Kristem, vyvolencem Božím.“
36Posmívali se mu však i vojáci, přistupujíce a podávajíce mu octa
37a říkajíce: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě.“
38Bylť také nápis nad ním napsaný literami řeckými a latinskými a hebrejskými: „Tento jest král židovský.“
39Jeden pak z těch zločinců, kteří s ním viseli, rouhal se mu řka: „Jsi-li ty Kristus, pomoz sobě i nám.“
40Ale druhý promluviv, káral ho řka: „Ani ty se Boha nebojíš, ježto v témže odsouzení jsi?
41A my zajisté spravedlivě (trpíme), neboť dostáváme to, co náleží na skutky naše, ale tento neučinil nic zlého.“
42I řekl k Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.“
43A Ježíš řekl jemu: „Vpravdě, pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji.“
44Bylo pak okolo šesti hodin, a tu stala se tma po celé zemi, až do devíti hodin;
45a zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se ve dvě půle.
46A Ježíš zvolav hlasem velikým řekl: „Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.“ A to pověděv vypustil duši.
47Setník pak uzřev, co se stalo, velebil Boha, řka: „jistě člověk tento byl spravedlivý.“
48A veškeren zástup těch, kteří byli spolu přítomni tomu divadlu a viděli, co se dělo, bil se v prsa a navracel se.
49Stáli pak tam zdaleka všichni známí jeho, i ženy, které ho byly následovaly z Galilee, a patřili na to.“
50A hle, jeden muž, jménem Josef, který byl radou, muž to dobrý a spravedlivý —
51ten nesouhlasil s nálezem a jednáním jejich - z judského města Arimatie, který (také) očekával království Božího,
52ten přišel k Pilátovi a požádal za tělo Ježíšovo;
53a sňav je (s kříže) zavinul je v plátno a položil ho do hrobu vytesaného (ve skále), v němž ještě nikdo neležel.
54A byl pátek, a sobota nastávala.
55Za ním však šly ženy, které byly s ním přišly z Galilee, a podívaly se na hrob i na to, jak tělo jeho bylo položeno.
56A vrátivše se, připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem odpočinuly podle přikázání.