1Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, povolancům v Bohu Otci milovaným a Kristu Ježíši zachovaným:
2Milosrdenství a pokoj i láska buďtež vám rozmnoženy.
3Miláčkové, vynakládaje veškerou píli vám psáti o společné spáse naší, mám za nutné písemné vás napomenouti, abyste bojovali za víru jednou (pro vždy) věřícím podanou.
4Neboť se vloudili jacísi lidé, kteří dávno jsou napřed naznačeni k tomu soudu, bezbožníci to, kteří milost Boha našeho zaměňují za prostopášnost a zapírají jediného vládce a Pána našeho Ježíše Krista.
5Připomenouti však chci vám, kteří (to) všecko jednou (pro vždy) víte, že Ježíš vysvobodiv lid z Egypta, po druhé zahubil ty, kteří neuvěřili,
6a že anděly, kteří neuchovali svého knížectví, nýbrž opustili své obydlí, k soudu velikého dne uchoval věčnými vazbami pod temností,
7jakož i Sodoma a Gomorra i města okolní, která podobným způsobem smilnila a za jiným tělem odešla, leží před námi jako příklad (výstražný), trpíce trest ohně věčného.
8Podobně zajisté i tito ve svém snění tělo poskvrňují, panstvem pohrdají, mocnosti tupí.
9Když archanděl Michael maje spor s ďáblem přel se s ním o tělo Mojžíšovo, neosmělil se vynésti soudu potupného, nýbrž řekl: „Přikaž tobě Bůh“,
10tito však tupí, čeho neznají, a co způsobem přirozeným jako nerozumná zvířata znají, v tom berou zkázu.
11Běda jim, že se dali cestou Kainovou a za plat se vrhli do bludu Balaamova a zahynuli zpurností Koreovou!
12Jsou to skvrny při vašich hodech lásky, ježto spolu hodují bez bázně sami sebe pasouce, mraky bezvodné větry (sem i tam) přeháněné, stromy v podzimu, bez plodů, dvakrát umrlé, z kořen vyvrácené;
13bouřlivé vlny mořské, které vypěnují své hanebnosti; hvězdy bludné, jimž mrákota temnosti uchována jest na věky.
14Předpověděl však také o nich sedmý (patriarcha) od Adama, Henoch, řka: „Hle, pán přichází se svátými tisíci svými,
15aby vykonal soud nade všemi a potrestal všecky bezbožníky za všecky skutky jejich bezbožné, které páchali bezbožně, i za všecky příkré řeči, které mluvili proti němu bezbožní hříšníci.“
16Jsou to reptalové (se svým osudem) nespokojeni, ačkoli žijí podle svých žádostí, a ústa jejich mluví věci naduté ač (jinak) pochlebují pro zisk.
17Vy však, miláčkové, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Ježíše Krista, že vám pravili:
18V posledku času přijdou posměvači, kteří budou žiti podle svých chtíčů v bezbožnostech.
19jsou to ti, kteří činí roztržky, (lidé) živočišní, Ducha nemající.
20Vy však, miláčkové, vzdělávejte se na přesvaté víře své, modlete se v Duchu svatém,
21zachovejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Ježíše Krista k životu věčnému.
22A jedny usvědčujte v pochybnostech,
23jiné zachraňujte vytrhujíce je z ohně, nad jinými se slitovávejte v bázni, majíce v ošklivosti i šat tělem poskvrněný.
24Tomu pak, jenž mocen zachovati vás bez poklesku a postaviti před svoji velebnost neposkvrněny s plesáním (při příchodě Pána našeho Ježíše Krista),
25jedinému Bohu, spasiteli našemu, skrze Ježíše Krista, Pána našeho (jest) sláva, velebnost, vláda a moc přede vším věkem i nyní i na všecky věky. Amen.