1(Já) starší milému Gaiovi, kteréhož miluji v pravdě.
2Miláčku, modlím se, abys měl se dobře v každé příčině a byl zdráv, jako se má dobře duše tvá.
3Zaradoval jsem se velice, když bratři přicházeli a vydávali svědectví o tvé pravdě, kterak ty v pravdě žiješ.
4Větší radosti nemám nad to, abych slyšel, že moje dítky žijí v pravdě.
5Miláčku, věrně činíš, cokoli děláš pro bratry, a to přespolní.
6Oni vydali svědectví o tvé lásce před církví, a ty dobře učiníš, doprovodíš-li je tak, jakož jest důstojno Boha,
7neboť pro jeho jméno vyšli nepřijímajíce ničeho od pohanů;
8máme tedy my přijímati takové, abychom byli (jejich) spolupracovníky pro pravdu.
9Byl bych psal církvi, ale Diotrefes, jenž ctižádostivě panuje nad nimi, nás nepřijímá.
10Proto, přijdu-li, připomenu (mu) jeho skutky, které činí tlachaje špatnými slovy proti nám, a nepřestávaje na tom, nejen sám bratrů nepřijímá, nýbrž brání i těm, kteří chtějí (je přijmouti), a z církve je vylučuje.
11Miláčku, nenásleduj zlého, nýbrž toho, co dobré jest. Kdo činí dobře, z Boha jest, kdo činí zle, neviděl Boha.
12Demetriovi vydává se svědectví ode všech i od pravdy samé; ale i my vydáváme (mu) svědectví, a víš, že svědectví naše jest pravdivé.
13Mnoho bych měl ti psáti, ale nechci ti psáti inkoustem a pérem.
14doufám však, že brzy tě uvidím a budeme mluviti ústy k ústům.
15Pokoj tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdravuj přátele zejména.