John 9
1 A jda mimo, uzřel člověka slepého od narození.
2 I otázali se ho učeníci jeho řkouce: „Mistře, kdo zhřešil, tento-li, či rodiče jeho, že se slepý narodil?“
3 Ježíš odpověděl: „Ani tento nezhřešil, ani jeho rodiče, nýbrž aby se zjevily na něm skutky Boží.
4 Já musím činiti skutky toho, jenž mne poslal, pokud jest den; přichází noc, kdy nikdo nemůže dělati.
5 Pokud jsem na světe, jsem světlem světa.“
6 To pověděv plivnul na zem a udělav ze sliny bláto, pomazal mu (tím) blátem oči a
7 řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe (to jest v překladě „Poslaný“).“ I odešel a umyl se a přišed vida.
8 Proto sousedé a ti, kteří jej dříve vídali, že byl žebrákem, řekli: „Není-li to ten, jenž sedávál a žebral?“ Někteří pravili: „Jest to on.“
9 Jiní řekli: „Nikoliv, ale jest mu podoben.“ On však pravil: „Já jsem to.“
10 Tedy řekli jemu: „Kterak se otevřely tvoje oči?“
11 On odpověděl: „Ten člověk, který slove Ježíš, udělal bláto a pomazal mi oči a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe a umyj se.‘ I šel jsem a umyv se vidím.“
12 I řekli jemu: „Kde jest on?“ Pravil: „Nevím.“
13 Přivedli ho k fariseům, toho, jenž býval slepý.
14 Byla pak sobota, když Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči.
15 Opět tedy otázali se ho i fariseové, kterak prohlédl. On pak řekl jim: „Bláto položil mi na oči, i umyl jsem se a vidím.“
16 Tu řekli někteří z fariseů: „Není tento člověk od Boha, neboť nešetří soboty.“ Jiní však pravili: „Kterak může člověk hříšný činiti takové zázraky?“ I byla roztržka mezi nimi.
17 Pravili tedy pět slepému: „Co ty pravíš o něm, protože ti otevřel oči?“ On pak řekl: „Jest prorok.“
18 I nevěřili o něm židé, že byl slepý a prohlédl, až povolali rodiče toho, jenž prohlédl.
19 I otázali se jich řkouce: „Tento-li jest váš syn, o němž vy pravíte, že se slepý narodil? Kterak tedy nyní vidí?“
20 Rodiče jeho odpověděli jim: „Víme, že tohle jest náš syn a že se slepý narodil,
21 ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo mu otevřel oči, my nevíme; jeho se ptejte, má léta, ať sám mluví o sobě.“
22 To řekli rodiče jeho, poněvadž se báli židů; neboť již se židé usnesli, aby vyzná-li ho kdo jako Krista (Vykupitele), byl vyobcován.
23 Proto řekli rodiče jeho: „Má léta, jeho se ptejte.“
24 Opět tedy povolali toho člověka, který býval slepý, a řekli jemu: „Vzdej chválu Bohu! My víme, že ten člověk jest hříšník.“
25 On tedy řekl jim: „Je-li hříšník, nevím; jedno vím, že byv slepý nyní vidím.“
26 I řekli jemu: „Co ti učinil? Kterak otevřel ti oči?“
27 Odpověděl jim: „Pověděl jsem vám již a neslyšeli jste? Proč chcete opět slyšeti? Zdaliž i vy chcete býti učeníky jeho?“
28 I spílali mu a řekli: „Ty jsi učeníkem jeho, my jsme učeníci Mojžíšovi.
29 My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomto však nevíme, odkud jest.“
30 Člověk ten odpověděl jim: „To jest věru divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel mi oči.
31 Víme, že hříšníků Bůh neslyší, nýbrž je-li kdo bohabojný a činí vůli jeho, toho slyší.
32 Od věků nebylo slýcháno, že by byl kdo otevřel oči slepému od narození.
33 Kdyby tento nebyl od Boha, nic by nemohl činiti.“
34 Odpověděli mu: „Všecek jsi se v hříchu narodil, a ty učíš nás?“ I vyvrhli ho ven.
35 Ježíš uslyšel, že ho vyvrhli ven, a naleznuv jej řekl jemu: „Věříš v Syna Božího?“
36 On odpověděl: „Kdo jest to, Pane, abych v něho věřil?“
37 A Ježíš řekl jemu: „I vidíš ho, a ten jest to, jenž s tebou mluví.“
38 On pak řekl: „Věřím, Pane.“ A padnuv před ním klaněl se mu.
39 I řekl Ježíš: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a kteří vidí, slepými se stali.“
40 I uslyšeli to někteří z fariseů, kteří byli u něho, a řekli jemu: „Jsme snad také my slepí?“
41 Ježíš řekl jim: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hříchu; nyní však pravíte,Vidíme‘; hřích váš zůstává.“