1A jda mimo, uzřel člověka slepého od narození.
2I otázali se ho učeníci jeho řkouce: „Mistře, kdo zhřešil, tento-li, či rodiče jeho, že se slepý narodil?“
3Ježíš odpověděl: „Ani tento nezhřešil, ani jeho rodiče, nýbrž aby se zjevily na něm skutky Boží.
4Já musím činiti skutky toho, jenž mne poslal, pokud jest den; přichází noc, kdy nikdo nemůže dělati.
5Pokud jsem na světe, jsem světlem světa.“
6To pověděv plivnul na zem a udělav ze sliny bláto, pomazal mu (tím) blátem oči a
7řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe (to jest v překladě „Poslaný“).“ I odešel a umyl se a přišed vida.
8Proto sousedé a ti, kteří jej dříve vídali, že byl žebrákem, řekli: „Není-li to ten, jenž sedávál a žebral?“ Někteří pravili: „Jest to on.“
9Jiní řekli: „Nikoliv, ale jest mu podoben.“ On však pravil: „Já jsem to.“
10Tedy řekli jemu: „Kterak se otevřely tvoje oči?“
11On odpověděl: „Ten člověk, který slove Ježíš, udělal bláto a pomazal mi oči a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe a umyj se.‘ I šel jsem a umyv se vidím.“
12I řekli jemu: „Kde jest on?“ Pravil: „Nevím.“
13Přivedli ho k fariseům, toho, jenž býval slepý.
14Byla pak sobota, když Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči.
15Opět tedy otázali se ho i fariseové, kterak prohlédl. On pak řekl jim: „Bláto položil mi na oči, i umyl jsem se a vidím.“
16Tu řekli někteří z fariseů: „Není tento člověk od Boha, neboť nešetří soboty.“ Jiní však pravili: „Kterak může člověk hříšný činiti takové zázraky?“ I byla roztržka mezi nimi.
17Pravili tedy pět slepému: „Co ty pravíš o něm, protože ti otevřel oči?“ On pak řekl: „Jest prorok.“
18I nevěřili o něm židé, že byl slepý a prohlédl, až povolali rodiče toho, jenž prohlédl.
19I otázali se jich řkouce: „Tento-li jest váš syn, o němž vy pravíte, že se slepý narodil? Kterak tedy nyní vidí?“
20Rodiče jeho odpověděli jim: „Víme, že tohle jest náš syn a že se slepý narodil,
21ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo mu otevřel oči, my nevíme; jeho se ptejte, má léta, ať sám mluví o sobě.“
22To řekli rodiče jeho, poněvadž se báli židů; neboť již se židé usnesli, aby vyzná-li ho kdo jako Krista (Vykupitele), byl vyobcován.
23Proto řekli rodiče jeho: „Má léta, jeho se ptejte.“
24Opět tedy povolali toho člověka, který býval slepý, a řekli jemu: „Vzdej chválu Bohu! My víme, že ten člověk jest hříšník.“
25On tedy řekl jim: „Je-li hříšník, nevím; jedno vím, že byv slepý nyní vidím.“
26I řekli jemu: „Co ti učinil? Kterak otevřel ti oči?“
27Odpověděl jim: „Pověděl jsem vám již a neslyšeli jste? Proč chcete opět slyšeti? Zdaliž i vy chcete býti učeníky jeho?“
28I spílali mu a řekli: „Ty jsi učeníkem jeho, my jsme učeníci Mojžíšovi.
29My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomto však nevíme, odkud jest.“
30Člověk ten odpověděl jim: „To jest věru divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel mi oči.
31Víme, že hříšníků Bůh neslyší, nýbrž je-li kdo bohabojný a činí vůli jeho, toho slyší.
32Od věků nebylo slýcháno, že by byl kdo otevřel oči slepému od narození.
33Kdyby tento nebyl od Boha, nic by nemohl činiti.“
34Odpověděli mu: „Všecek jsi se v hříchu narodil, a ty učíš nás?“ I vyvrhli ho ven.
35Ježíš uslyšel, že ho vyvrhli ven, a naleznuv jej řekl jemu: „Věříš v Syna Božího?“
36On odpověděl: „Kdo jest to, Pane, abych v něho věřil?“
37A Ježíš řekl jemu: „I vidíš ho, a ten jest to, jenž s tebou mluví.“
38On pak řekl: „Věřím, Pane.“ A padnuv před ním klaněl se mu.
39I řekl Ježíš: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a kteří vidí, slepými se stali.“
40I uslyšeli to někteří z fariseů, kteří byli u něho, a řekli jemu: „Jsme snad také my slepí?“
41Ježíš řekl jim: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hříchu; nyní však pravíte,Vidíme‘; hřích váš zůstává.“