Bible

1 Potom odešel Ježíš za moře Galilejské, to jest Tiberiadské, 2 a veliký zástup šel za ním, neboť viděli zázraky, které činil na nemocných. 3 I vystoupil Ježíš nahoru a posadil se tam s učeníky svými. 4 Byly pak blízko velikonoce, slavnost židovská. 5 Tedy Ježíš pozdvih oči a spatřiv, že zástup veliký jde k němu, pravil k Filipovi: „Odkud nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?“ 6 To však řekl, zkoušeje ho, neboť sám věděl, co hodlá učiniti. 7 Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chlebů nestačí jim, aby každý něco málo dostal.“ 8 Dí jemu jeden z učeníků jeho, (totiž) Ondřej, bratr Šimona Petra: 9 „Jest zde jeden pacholík, který má pět chlebů ječných a dvě ryby, ale co jest to na tak mnohé?“ 10 Tedy řekl Ježíš: „Rozkažte lidem, ať se posadí.“ Bylo pak mnoho trávy na tom místě. I posadilo se mužů počtem asi pět tisíc. 11 Tu Ježíš vzal chleby a díky učiniv rozdal sedícím; podobně i z ryb, kolik chtěli. 12 Když však se nasytili, řekl učeníkům svým: „Sebeřte pozůstalé kousky, ať nezhynou.“ 13 I sebrali a naplnili dvanáct košů kousky z pěti chlebů ječných, kteréž pozůstaly po těch, kteří jedli. 14 Tedy ti lidé uzřevše zázrak, kterýž učinil Ježíš, pravili: „To jest jistě ten prorok, který má přijíti na svět.“ 15 Proto Ježíš, poznav, že chtějí přijíti a chopiti ho, aby jej učinili králem, uchýlil se opět na horu sám jediný. 16 Když pak byl večer, učeníci jeho sestoupili k moři 17 a vstoupivše na loď, plavili se přes moře do Kafarnaum; a již setmělo se, a Ježíš ještě nepřišel k nim. 18 Moře však se zdvihalo, ježto vál vítr veliký. 19 Když tedy upluli asi dvacet pět neb třicet honů, spatřili Ježíše, an kráčí po moři a přibližuje se k lodi; i báli se. 20 On však řekl jim: „Já jsem to; nebojte se.“ 21 Tu chtěli ho vzíti na loď, ale loď byla ihned u země, do které se ubírali. 22 Druhého dne lid, který stál za mořem, zvěděl, že nebylo tam jiné lodi, leč jen jedna, a že Ježíš nevstoupil s učeníky svými na tu loď, nýbrž že učeníci jeho sami odpluli; 23 jiné však lodí připluly z Tiberiady blízko k tomu místu, kde byli jedli chléb, když Pán díky učinil. 24 Když tedy lid viděl, že tam Ježíše není, ani učeníků jeho, vstoupili na lodi a dostali se do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. 25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: „Mistře, kdy jsi sem přišel?“ 26 Ježíš odpověděl jim: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli divy, nýbrž že jste jedli z chlebů a nasytili se. 27 Pracujte nikoliv o pokrm pomíjející, nýbrž o pokrm, který zůstává k životu věčnému, kterýž vám dá Syn člověka; neboť toho potvrdil Otec, Bůh.“ 28 I řekli jemu: „Co máme činiti, abychom konali díla Boží?“ 29 Ježíš odpověděl jim: „To jest dílo Boží, abyste věřili v toho, jehož on poslal.“ 30 Tu řekli jemu: „Které znamení tedy činíš ty, abychom je viděli a tobě věřili? Co konáš? 31 Otcové naši jedli manu na poušti, jakož jest psáno:,Chléb s nebe dal jim k jídlu‘.“ 32 Tedy řekl jim Ježíš: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: nikoliv Mojžíš dal vám chléb s nebe, nýbrž Otec můj dává vám pravý chléb s nebe. 33 Neboť chléb Boží jest ten, který sestupuje s nebe a dává život světu.“ 34 I řekli mu židé: „Pane, povždy nám dávej ten chléb.“ 35 A Ježíš řekl jim: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nebude lačněti, a kdo věří ve mne, nebude žízniti nikdy. 36 Avšak řekl jsem vám, že jste mě i viděli, ale nevěříte. 37 Všecko, co mi dává Otec, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přijde, nevyvrhnu ven, 38 neboť jsem sestoupil s nebe, nikoliv abych činil vůli svou, nýbrž vůli toho, jenž mě poslal. 39 Toto pak jest vůle toho, jenž mě poslal (Otce), abych neztratil nic z toho, co mi dal, nýbrž abych to vzkřísil v den poslední. 40 Neboť to jest vůle Otce mého (který mě poslal), aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v den poslední.“ 41 I reptali židé na něho, že řekl: „Já jsem chléb, který s nebe sestoupil,“ 42 a pravili: „Není-liž to Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Kterak tedy praví: „S nebe jsem sestoupil.“ 43 Ježíš tedy odpověděl jim: „Nereptejte vespolek. 44 Nikdo nemůže přijíti ke mně, nepřitáhne-li ho Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v den poslední. 45 Jest psáno v prorocích:,A budou všichni poučováni od Boha.‘ Každý, kdo uslyšel od Otce a se naučil, přichází ke mně. 46 Nepravím tím, že by kdo viděl Otce, leč jen ten, jenž jest od Boha, ten viděl Otce. 47 Vpravdě, vpravdě, pravím vám: Kdo věří ve mne, má život věčný. 48 Já jsem chléb života. 49 Otcové vaši jedli na poušli manu, a zemřeli. 50 To jest chléb s nebe sestupující, aby, jí-li kdo z něho, nezemřel. 51 Já jsem chléb živý, jenž s nebe sestoupil. 52 Bude-li kdo jísti z chleba toho, živ bude na věky. A chléb, který já dám, tělo mé jest (které dám) za život světa.“ 53 Tu hádali se židé vespolek řkouce: „Kterak může tento dáti nám tělo své k jídlu?“ 54 Proto řekl jim Ježíš: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti jeho krve, nebudete míti v sobě života. 55 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v den poslední. 56 Neboť tělo mé vpravdě jest pokrm a krev má vpravdě jest nápoj. 57 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 58 Jako mne poslal živý Otec a já živ jsem skrze Otce, tak i ten, kdo jí mne, živ bude skrze mne. 59 Toto jest chléb, jenž s nebe sestoupil, ne jako otcové (vaši) jedli manu a zemřeli. Kdo jí chléb tento, živ bude na věky.“ 60 To pověděl uče v synagoze v Kafarnaum. 61 Tu mnozí z učeníků jeho uslyševše to řekli: „Tvrdá jest ta řeč; kdo ji může poslouchat?“ 62 Ale Ježíš věda sám u sebe, že učeníci jeho na to reptají, řekl jim: „??-li vás pohoršuje? 63 Což tedy, když uzříte Syna člověka, an vstupuje tam, kde byl dříve? 64 Duch jest to, jenž oživuje, tělo nic neprospívá; ta slova však, která jsem já mluvil vám, jsou duch a život. 65 Ale jsou někteří mezi vámi, kteří nevěří.“ Vědělť zajisté Ježíš od počátku, kdo jsou nevěřící, a kdo jest ten, jenž ho zradí. 66 I pravil: „Proto jsem vám řekl, že nikdo nemůže přijíti ke mně, není-li mu dáno od Otce (mého).“ 67 Od té doby mnozí z učeníků jeho odešli zpět a nechodili již s ním. 68 Řekl tedy ke dvanácti: „Chcete i vy odejíti?“ 69 Šimon Petr odpověděl mu: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova života věčného, 70 a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, Syn Boží.“ 71 Odpověděl jim Ježíš: „Zdali nevyvolil jsem vás dvanáct? A jeden z vás jest ďábel.“ 72 Pravil to o Jidášovi, synu Šimona iškariotského; neboť to byl ten, jenž ho měl zraditi, ač byl jedním ze dvanácti.