1A třetího dne byla svatba v Káně galilejské, a byla tam matka Ježíšova.
2Byl pak pozván na svatbu také Ježíš a učeníci jeho.
3A když se nedostávalo vína, matka Ježíšova řekla k němu: „Nemají vína.“
4I řekl jí Ježíš: „Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.“
5Dí matka jeho služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte.“
6Bylo pak tam postaveno podle očišťování židovského šest kamenných štoudví, z nichž každá brala do sebe míry dvě neb tři.
7Dí jim ježíš: „Naplňte štoudve vodou.“ I naplnili je až do vrchu.
8A Ježíš řekl jim: „Nyní nalijte a neste správci svatby.“ I donesli.
9Když pak správce svatby okusil vody vínem učiněné a nevěděl odkud jest, - služebníci však, kteří vážili vodu, to věděli, - správce svatby zavolal ženicha a řekl jemu:
10„Každý člověk dává nejprve dobré víno, a když se podnapili, tehdy (to, které jest) špatnější; ty však zachoval jsi dobré víno až dosavad.“
11Tím učinil Ježíš počátek divů v Káně galilejské a zjevil slávu svou; i uvěřili v něho učeníci jeho.
12Potom odebral se do Kafarnaum, on i matka jeho a bratři jeho a učeníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní.
13A byly blízko velikonoce židovské; i odešel Ježíš do Jerusalema
14a nalezl v chráně prodavače volů a ovcí i holubův a penězoměnce, ani seděli.
15I udělal z provázků (jako) bič a vyhnal všecky z chrámu, ovce a voly, a penězoměncům rozsypal peníze a stoly převrátil;
16a těm, kteří prodávali holuby, řekl: „Odneste to odtud, nečiňte domu Otce mého domem kupeckým“.
17I rozpomenuli se učeníci jeho, že jest psáno: „Horlivost domu mého stravuje mě.“
18Židé proto ujali se slova a řekli jemu: „Které znamení ukazuješ nám (pro to), že ty věci činíš?“
19Ježíš odpověděl jim: „Zbořte chrám tento, a ve třech dnech jej vzdělám.“
20Tu řekli židé: „Čtyřicet a šest roků stavěn byl chrám tento, a ty jej vzděláš ve třech dnech?“
21On však to pravil o chrámu těla svého.
22Když tedy vstal z mrtvých, rozpomenuli se učeníci jeho, že to pověděl; i uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl.
23Když pak byl v Jerusalemě o velikonocích o slavnosti, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce zázraky jeho, které činil.
24Ježíš sám však nesvěřoval se jim, poněvadž je znal všecky
25a poněvadž neměl zapotřebí, aby kdo vydal (mu) svědectví o člověku; neboť sám věděl, co jest v člověku.