John 2
1 A třetího dne byla svatba v Káně galilejské, a byla tam matka Ježíšova.
2 Byl pak pozván na svatbu také Ježíš a učeníci jeho.
3 A když se nedostávalo vína, matka Ježíšova řekla k němu: „Nemají vína.“
4 I řekl jí Ježíš: „Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.“
5 Dí matka jeho služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte.“
6 Bylo pak tam postaveno podle očišťování židovského šest kamenných štoudví, z nichž každá brala do sebe míry dvě neb tři.
7 Dí jim ježíš: „Naplňte štoudve vodou.“ I naplnili je až do vrchu.
8 A Ježíš řekl jim: „Nyní nalijte a neste správci svatby.“ I donesli.
9 Když pak správce svatby okusil vody vínem učiněné a nevěděl odkud jest, - služebníci však, kteří vážili vodu, to věděli, - správce svatby zavolal ženicha a řekl jemu:
10 „Každý člověk dává nejprve dobré víno, a když se podnapili, tehdy (to, které jest) špatnější; ty však zachoval jsi dobré víno až dosavad.“
11 Tím učinil Ježíš počátek divů v Káně galilejské a zjevil slávu svou; i uvěřili v něho učeníci jeho.
12 Potom odebral se do Kafarnaum, on i matka jeho a bratři jeho a učeníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní.
13 A byly blízko velikonoce židovské; i odešel Ježíš do Jerusalema
14 a nalezl v chráně prodavače volů a ovcí i holubův a penězoměnce, ani seděli.
15 I udělal z provázků (jako) bič a vyhnal všecky z chrámu, ovce a voly, a penězoměncům rozsypal peníze a stoly převrátil;
16 a těm, kteří prodávali holuby, řekl: „Odneste to odtud, nečiňte domu Otce mého domem kupeckým“.
17 I rozpomenuli se učeníci jeho, že jest psáno: „Horlivost domu mého stravuje mě.“
18 Židé proto ujali se slova a řekli jemu: „Které znamení ukazuješ nám (pro to), že ty věci činíš?“
19 Ježíš odpověděl jim: „Zbořte chrám tento, a ve třech dnech jej vzdělám.“
20 Tu řekli židé: „Čtyřicet a šest roků stavěn byl chrám tento, a ty jej vzděláš ve třech dnech?“
21 On však to pravil o chrámu těla svého.
22 Když tedy vstal z mrtvých, rozpomenuli se učeníci jeho, že to pověděl; i uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl.
23 Když pak byl v Jerusalemě o velikonocích o slavnosti, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce zázraky jeho, které činil.
24 Ježíš sám však nesvěřoval se jim, poněvadž je znal všecky
25 a poněvadž neměl zapotřebí, aby kdo vydal (mu) svědectví o člověku; neboť sám věděl, co jest v člověku.