Bible

1 „Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. 2 V domě Otce mého jest příbytků mnoho; kdyby ne, byl bych vám to řekl, neboť jdu, abych vám připravil místo. 3 A jestli odejdu a připravím vám místo, přijdu zase a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. 4 kam já jdu víte, i cestu znáte.“ 5 Řekl mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš: i kterak můžeme znáti cestu?“ 6 Ježíš řekl jemu: „Já jsem cesta a pravda a život; nikdo nepřichází k Otci leč jen skrze mne. 7 Kdybyste byli poznali mne, byli byste poznali i Otce mého; a od této chvíle poznáváte ho, ba viděli jste jej.“ 8 Dí jemu Filip: „Pane, ukaž nám Otce, a dostačí nám.“ 9 Ježíš řekl jemu: „Tak dlouhý čas jsem s vámi, a nepoznali jste mne, Filipe? Kdo vidí mne, vidí i Otce. Kterak ty pravíš:,Ukaž nám Otce?‘ 10 Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, která já mluvím vám, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který zůstává ve mně, činí ty skutky. 11 Věřte mi, že já v Otci a Otec ve mně jest. 12 Ne-li, pro skutky samy věřte. Vpravdě, vpravdě pravím vám: Kdo věří ve mne, bude i on činiti skutky, které já činím, ano větší nad ty bude činiti, neboť já jdu k Otci, 13 a začkoli budete prositi (Otce) ve jménu mém, učiním to, aby oslaven byl Otec v Synu. 14 A budete-li zač prositi ve jménu mém, učiním to.“ 15 „Milujete-li mě, přikázání má zachovávejte. 16 A já budu prositi Otce a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstával na věky, 17 Ducha pravdy; jeho svět nemůže přijmouti, poněvadž ho nevidí ani ho nezná; vy však jej znáte; neboť ve vás zůstává a ve vás bude.“ 18 Nenechám vás sirotků, přijdu zase k vám. 19 Ještě maličko, a svět již mne neuzří; vy však mě uzříte, neboť já jsem živ, i vy živi budete. 20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém a vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo má přikázání moje a je zachovává, ten mě miluje. Kdo však miluje mne, bude milován od Otce mého, i já budu jej milovati a zjevím se mu.“ 22 Řekl mu Juda, nikoliv onen iškariotský: „Pane, co se to stalo, že se hodláš zjeviti nám, a ne světu?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Miluje-li kdo mne, slovo mé zachovávati bude, a Otec můj bude ho milovati, i přijdeme k němu a příbytek u něho si učiníme. 24 Kdo mě nemiluje, slov mých nezachovává, a (přece) slovo, které slyšíte, není moje, nýbrž Otce, který mě poslal.“ 25 „Toto mluvil jsem vám u vás zůstávaje, 26 Utěšitel pak, Duch svatý, kteréhož Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všem věcem a připomene vám všecko, co jsem mluvil vám. 27 Pokoj svůj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já vám dávám. Nermutiž se srdce vaše, aniž se strachuj. 28 Slyšeli jste, že já jsem vám řekl: Jdu a přijdu (zase) k vám. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec větší jest mne. 29 A nyní pověděl jsem vám to, prve než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili. 30 Již nebudu mnoho mluviti s vámi, neboť přichází kníže tohoto světa, a na mně nemá ničeho, 31 avšak aby svět poznal, že miluji Otce a tak činím, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme.“