Acts 24
1 Po pěti dnech přišel velekněz Ananiáš s některými staršími a s jakýmsi řečníkem Tertullem, a ti ohlásili vladaři (žalobu) proti Pavlovi.
2 A když byl (Pavel) předvolán, Tertullus počal žalovati takto:
3 „Velmožný Felixe, s veškerou vděčností uznáváme vždycky a všudy, že skrze tebe požíváme velikého pokoje a že mnohé opravy pro národ náš dějí se tvojí péčí.
4 Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys podle své dobrotivosti krátce nás vyslechl.
5 Shledali jsme totiž, že tento člověk jest morovou nákazou a strůjcem nepokojů mezi všemi židy po okrsku zemském, že jest také náčelníkem sekty Nazarejských
6 a že se pokusil i chrám poskvrnit. Proto javše ho chtěli jsme jej souditi podle našeho zákona.
7 Ale tisícník Lysias přišed s moci velikou, vytrhl jej z rukou našich
8 a rozkázal, aby žalobníci jeho šli k tobě; od něho budeš moci sám při výslechu se dověděti o tom všem, z čeho my jej obviňujeme.“
9 Přidali se pak i židé, pravíce, že tomu tak jest.
10 Ale Pavel dostav pokyn od vladaře, aby mluvil, odpověděl: „Věda, že již po mnoho roků jsi soudcem tohoto národa, budu se hájiti s myslí dobrou.
11 Můžeš se zajisté dověděti, že není tomu více než dvanáct dní, kdy jsem přišel do Jerusalema se klaněti,
12 a nenalezli mě ani ve chrámě ani v synagogách ani ve městě s někým se hádati neb shon lidu působiti,
13 ani nemohou dokázati před tebou, co na mne nyní žalují.
14 To však vyznávám před tebou, že podle toho učení, které nazývají sektou, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, co jest psáno v zákoně a v Prorocích,
15 a maje v Boha naději, kterou také oni chovají, že bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16 Proto též sám se snažím, abych měl vždycky svědomí neposkvrněné před Bohem i před lidmi.
17 Po několika letech však jsem přišel, abych přinesl pro svůj národ almužny a oběti (i sliby).
18 Při tom nalezli mě posvěcena ve chrámě, nikoliv se shonem lidu ani s hlukem;
19 ale byli to někteří židé z Asie, kteří by musili býti před tebou přítomni a žalovati, kdyby měli něco proti mně;
20 aneb tito sami ať řeknou, (zdali) kterou nepravost nalezli na mně, když jsem stál před veleradou,
21 leč toto jediné slovo, které jsem provolal stoje mezi nimi:,Pro vzkříšeni z mrtvých já jsem dnes souzen od vás.‘“
22 Tedy Felix maje důkladnější známost o tom učení odložil věc jejich řka: „Až přijde tisícník Lysias, rozhodnu ve vaší věci.“
23 A přikázal setníkovi, aby ho choval ve vazbě a dal mu úlevu a nebránil nikomu z jeho přátel posluhovati mu.
24 Po několika dnech Felix přišed se svou manželkou Drusillou, která byla židovkou, povolal k sobě Pavla a poslechl jej o víře v Krista Ježíše.
25 Když však mluvil o spravedlnosti a čistotě a budoucím soudě, Felix byv pojat strachem, pravil: „Pro nynějšek jdi, v čas příhodný tě povolám.“
26 Zároveň čekal též, že Pavel mu dá peníze; proto také povolával jej k sobě častěji a rozmlouval s ním.
27 Když však uplynuly dva roky, Felix dostal za nástupce Porcia Festa. A chtěje se Felix židům zavděčiti, ponechal Pavla ve vazbě.