Bible

1 Když bouře přestala, Pavel povolav k sobě učeníky a dav jim napomenutí, rozloučil se s nimi a odešel, aby se bral do Macedonie. 2 Prošed pak ty krajiny a napomenuv je řečí mohou, přišel do Řecka. 3 Tam pobyl tři měsíce, a tu židé činili mu úklady, právě když chtěl se plaviti do Sýrie, i umínil si, že se vrátí skrze Macedonii. 4 Doprovázel ho Sopater z Berey, syn Pyrrhúv, z Thessalonických pak Aristarchus a Sekundus, též Gaius z Derbe a Timoteus, z Asie pak Tychikus a Trofimus. 5 Tito však předešli a čekali na nás v Troadě, 6 my pak jsme po dnech přesničních odpluli z Filipp a přešli jsme k nim v pěti dnech do Troady, kde jsme pobyli sedm dní. 7 Když jsme se v neděli shromáždili k lámání chleba, Pavel chtěje nazejtří odejíti, promlouval s nimi a protáhl řeč až do půlnoci. 8 Bylo pak mnoho světel v hořejší síni, kde jsme byli shromážděni. 9 Jeden mládenec však, jménem Eutychus, seděl na okně a poněvadž Pavel dlouho mluvil, pohružoval se v hluboký spánek a byv spánkem přemožen, spadl s třetího patra a byl zdvižen mrtev. 10 Ale Pavel sestoupiv k němu, položiv se na naň a objav ho řekl: „Nekormuťte se, neboť jeho duše jest v něm.“ 11 A vyšed nahoru, lámal chléb, pojedl a mluvil ještě dlouho až do svítání; potom odešel. 12 Mládence však přivedli živého a potěšili se nemálo. 13 My pak vstoupivše na loď, odepluli jsme do Assu, v úmyslu odtud vzíti Pavla, neboť tak nařídil, chtěje sám jíti po zemi, 14 Když se s námi v Assu setkal, pojavše ho (na loď), přišli jsme do Mitylény 15 a odpluvše odtud dostali jsme se druhého dne proti Chiu, dne následujícího přistáli jsme k Samu a den nato přišli jsme do Miletu. 16 Pavel totiž si umínil minouti Efes, aby netratili času v Asii; neboť pospíchal, aby bude-li mu možno, byl o letnicích v Jerusalemě. 17 Z Miletu poslal do Efesu a povolal k sobě starší církve. 18 A když k němu přišli (a spolu byli), řekl k nim: „Vy víte, kterak jsem byl s vámi po všechen čas od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, 19 slouže Pánu s veškerou pokorou a se slzami i zkouškami, které se mi přihodily z úkladů židovských, 20 kterak jsem nic nepominul z věcí užitečných, abych vám jich neoznámil a vás neučil veřejně i po domech, 21 zapřísahaje židy i pohany, aby se k Bohu obrátili a uvěřili v Pána našeho Ježíše Krista. 22 A nyní, hle, já vázán jsa duchem, jdu do Jerusalema, nevěda, co se mi v něm přihodí, 23 leč že Duch svatý po městech mi osvědčuje a říká, že okovy a soužení očekávají mě (v Jerusalemě). 24 Avšak z toho nedbám ničeho, ani nepokládám život svůj za dražší sebe, jen abych dokonal svůj běh a to posluhování slovem, které jsem přijal od Pána Ježíše, abych totiž osvědčoval evangelium o milosti Boží. 25 A nyní, hle, já vím, že neuzříte již tváře mé, vy všichni, mezi nimiž jsem chodil hlásaje království Boží. 26 Proto prohlašuji s důrazem dnešního dne, že jsem čist od krve všech; 27 neboť jsem neopominul vám zvěstovat veškeren úradek Boží. 28 Mějte pozor na sebe i na všecko stádce, ve kterém Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste spravovali církev Boží, které si dobyl krví svou. 29 Já vím, že po mém odchodě vejdou mezi vás vlci draví, kteří nebudou šetřit stádce; 30 i z vás samých povstanou muži, kteří budou mluviti věci převrácené, aby přitáhli učeníky k sobě. 31 Proto bděte majíce na paměti, že jsem po tři roky ve dne v noci nepřestával se slzami napomínati jednoho každého z vás. 32 A nyní poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, který jest mocen vzdělati a dáti dědictví mezi všemi posvěcenými. 33 Stříbra a zlata neb roucha nežádal jsem od nikoho, jak 34 sami víte; neboť pro potřeby moje a pro ty kteří byli se mnou, sloužily ruce tyto. 35 Ve všem ukázal jsem vám, že takto se lopotíce máme se ujímati slabých a pamatovati na slova Pána Ježíše, neboť on řekl:,Blaženěji jest dáti nežli bráti‘.“ 36 A to pověděv, poklekl na kolena svá a pomodlil se s nimi se všemi. 37 I nastal veliký pláč ode všech a padše na hrdlo Pavlovo, líbali ho, 38 rmoutíce se zvláště nad tím slovem, které řekl, že tváře jeho již neuvidí. A doprovázeli ho k lodi.