1Co však se týká věcí obětovaných modlám, víme, že „všichni máme poznání“. Ale poznání nadýmá, láska pak vzdělává.
2Domnívá-li se však někdo, že něco poznal, nepoznal ještě tak, jak poznati jest dlužno;
3ale jestli někdo miluje Boha, ten jest poznán od něho.
4O požívání věcí obětovaných modlám tedy víme, že modla není ničím na světě, a že není žádného Boha leč jeden.
5Neboť byť byli tak zvaní bohové ať na nebi, ať na zemi, jakož vskutku jest mnoho bohů a mnoho pánů,
6pro nás přece jest (toliko) jeden Bůh, Otec to, z něhož (jest) všecko, a k němuž my (jsme určeni), a jeden Pán, (totiž) Ježíš Kristus skrze něhož všecko a skrze nějž (jsme) i my.
7Avšak ne ve všech jest to poznání; někteří spíše chovajíce dosavadní náhled o modle, jedí (to) jako věc obětovanou modlám a svědomí jejich, jsouc slabé, se poskvrňuje.
8Ale pokrm nestaví nás před Boha; ani nemáme prospěchu, jíme-li, ani netrpíme škody, nejíme-li.
9Hleďte však, aby tato svoboda vaše nebyla k úrazu slabým.
10Neboť uzří-li někdo tebe, jenž máš to poznání, stolovati ve chrámě modlářském, zdaliž svědomí jeho, jsouc mdlé, nebude vzděláno k tomu, aby jedl věci obětované modlám?
11I zahyne ten (člověk) slabý pro tvé poznání, ten bratr, pro něhož Kristus umřel.
12Ale takto hřešíce proti bratrům a urážejíce jejich svědomí slabé, hřešíte proti Kristu.
13Proto pohoršuje-li pokrm bratra mého, nebudu jísti masa na věky, abych nepohoršil bratra svého.