1Oznamuji vám, bratři, evangelium, které jsem vám kázal, které jste také přijali, ve kterém též trváte,
2skrze něž i ke spáse přicházíte, ačli se ho držíte tak, jak jsem vám je kázal, leč byste byli uvěřili nadarmo.
3Podal jsem vám totiž mezi prvními věcmi to, co jsem také přijal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4a že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem,
5a že se ukázal Petrovi a potom jedenácti.
6Potom se ukázal více než pěti stům bratrů najednou, z nichž většina žije dosavad. někteří však zesnuli.
7Potom se ukázal Jakubovi, po té všem apoštolům.
8Nejposléze pak ze všech jako nehodnému ukázal se i mně.
9Neboť jsem nejmenší z apoštolů, jenž nejsem hoden slouti apoštolem, poněvadž jsem pronásledoval církev Boží.
10Milostí Boží však jsem to, co jsem, a milost jeho ke mně nebyla marná, nýbrž pracoval jsem více než oni všichni, ale ne já, nýbrž milost Boží se mnou.
11Buďže tedy (jsem to) já aneb oni, takto hlásáme, a tak jste uvěřili.
12Hlásá-li se však o Kristu, že vstal z mrtvých, kterak praví někteří mezi vámi, že není vzkříšení z mrtvých?
13Jestli není vzkříšení z mrtvých, ani Kristus nevstal z mrtvých.
14Nevstal-li však Kristus z mrtvých, marné jest hlásání naše, marná i víra vaše,
15my pak se shledáváme i křivými svědky Božími, poněvadž jsme osvědčili proti Bohu, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil, ač-li totiž mrtví nevstávají.
16Neboť nevstávají-li (vůbec) mrtví z mrtvých, ani Kristus nevstal;
17jestli však Kristus nevstal z mrtvých, planá jest víra vaše, neboť jste dosud v hříších svých.
18Zahynuli tedy také ti, kteří zesnuli v Kristu.
19Jestliže toliko v tomto životě máme v Kristu (pouhou) naději, jsme bídnější, nežli všichni lidé.
20Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina to těch, kteří zesnuli.
21Poněvadž totiž skrze člověka (přišla) smrt, (přichází) též skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22Neboť jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu všichni budou oživeni.
23Každý však ve své řadě; jakožto prvotina Kristus, potom ti, kteří jsou Kristovi, (a to) při jeho příchodě;
24potom bude konec, když bude odevzdávati království Bohu a Otci, až zničí veškeré panství a veškerou moc i sílu.
25Musí totiž kralovati, dokavad nepoloží všech nepřátel pod nony své.
26Jakožto poslední nepřítel bude zničena smrt; neboť všecko poddal (Bůh) pod nohy jeho.
27Když však praví, že všecko jest (mu) poddáno, jest patrno, že (všecko), vyjma toho, jenž mu všecko poddal.
28Když pak mu bude poddáno všecko, tu i Syn poddá se tomu, jenž mu poddal všecko, aby byl Bůh všecko ve všem.
29Sic jinak co činí ti, kteří dávají se křtíti za mrtvé? jestli vůbec mrtví nevstávají z mrtvých, proč dávají se také křtíti za ně?
30Proč i my podstupujeme nebezpečenství každou hodinu?
31Denně umírám; (přísahám to) při té chloubě, kterou z vás, bratři, mám v Kristu Ježíši, Pánu našem.
32Bojoval-li jsem v Efesu se šelmami po lidsku, jaký mám z toho prospěch? Jestli mrtví nevstávají, „jezme a pijme, neboť zejtra zemřeme.“
33Nemylte se: „špatné společnosti kazí dobré mravy.“
34Vystřízlivějte náležitě a nehřešte, neboť někteří, (mezi vámi) nemají (pravé) známosti Boha; k zahanbení vašemu to pravím.
35Ale řekne někdo: Kterak vstanou mrtví? S jakým tělem přijdou?
36Nemoudrý, co ty rozséváš, nebývá oživeno, leč prve zemře.
37A co seješ, to není ono tělo, které povstane, nýbrž holé zrno, pšeničné neb nějaké jiné.
38Bůh však mu dává tělo, jakož byl chtěl, a to každému semeni tělo vlastní.
39Není každé tělo stejným tělem, nýbrž jiné (jest tělo) lidské, jiné čtvernožců, jiné ptačí, jiné rybí.
40A (jsou) těla nebeská a těla pozemská; avšak jiný jest lesk (těl) nebeských a jiný (těl) pozemských.
41Jiný je lesk slunce, jiný lesk měsíce, a jiný lesk (je) hvězd; ano hvězda od hvězdy liší se leskem.
42Tak (bude) i vzkříšení z mrtvých. Rozsévá se v porušitelnosti, vstane v neporušitelnosti;
43rozsévá se v necti, vstane v slávě; rozsévá se v slabosti, vstane v síle;
44rozsévá se tělo živočišné, vstane tělo duchovní. Je-li tělo živočišné, jest i duchovní.
45Tak jest také psáno; „První člověk Adam stal se živočichem žijícím,“ poslední Adam duchem oživujícím.
46Není však dříve to, co jest duchovní, nýbrž to, co jest živočišné, potom co jest duchovní.
47První člověk (jsa) ze země (byl) pozemský, druhý člověk (jsa) s nebe (jest) nebeský.
48Jaký byl (onen) pozemský, takoví jsou též ti, kteří jsou pozemští, a jaký jest ten nebeský, takoví jsou i ti, kteří jsou nebeští.
49Proto jako jsme nesli obraz pozemského, nesme též obraz nebeského.
50Toto však, bratři, pravím, že tělo a krev nemůže obdržeti království Božího ani porušitelnost nedostává neporušitelnosti.
51Hle tajemství vám pravím: všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměnění
52pojednou, v okamžiku, při troubě poslední; neboť trouba zazní, a mrtví vstanou neporušitelní; a my budeme proměněni.
53Musí zajisté porušitelné toto (tělo) obléci neporušitelnost a smrtelné toto (tělo) obléci nesmrtelnost.
54Když pak (toto porušitelné tělo obleče neporušítelnost a toto) smrtelné obleče nesmrtelnost, tehdá se naplní to slovo, které jest psáno: „Pohlcena jest smrt ve vítězství.
55Kde jest, ó smrti, vítězství tvé? Kde jest, ó smrti, osten tvůj?“
56Ostnem pak smrti jest hřích, a mocí hříchu jest zákon.
57Ale díky Bohu, který nám dává vítězství skrze Pána našeho Ježíše Krista.
58Proto, bratři moji milí, buďte pevní, nepohnutelní, vždycky přehorliví v díle Páně vědouce, že práce vaše není nadarmo v Pánu.