1(Žalmová píseň pro Kórachovy syny za doprovodu na michalat. K vyučování složil Héman Ezrachejský.)
2Bože, má spáso, před tebou úpím, ve dne i v noci, Hospodine.
3Modlitbo, stoupej vzhůru až k Bohu, uslyší snad on mé bědování.
4Zlé věci duši mou zahltily, já jenom temné smrti jdu vstříc.
5Pokládají mne už za mrtvého, člověka zcela na konci sil.
6Jako bych mrtvý v márnici ležel, Bůh o mně neví, zbavený jsem ochrany jeho vztažené ruky.
7Jako bys spustil mne do tmy hrobu, hlubiny temné a chladné.
8Dolehla na mne tvá těžká zloba, příbojem hněvu jsem zmítán.
9Přátelé ode mne odtáhli se, štítí se mne, vězím v bahně.
10Oči jsem žalem vyplakal téměř, po celé dny jsem tě, Bože můj, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně.
11Opravdu necháš mne čekat v hrobě na zázrak vzkříšení mrtvých?
12Cožpak je smrt důvod k díkůvzdání, svědčí snad zkáza má o lásce tvé?
13V temnotě teprve zjevíš svou lásku, spravedlnost v zemi zapomnění?
14Pane můj, prosím tě, vyslyš mne dnes, ráno když volám, tak naslouchej!
15Proč mne zas odmítáš, Pane Bože, proč tvář svou přede mnou skrýváš?
16Ponížen zahynu, když ty se hněváš, děsím se, nevím kdo pomůže.
17Prošel jsem požárem tvého soudu, tresty tvé mne zcela umlčely,
18jsou jako povodeň, jež se valí, obklopen vodou jsem dokola.
19Přátelé odešli, spojenci s nimi, objímá mne jenom temnota.