11-2 (Davidova pamětní píseň pro sólový zpěv na nápěv „Lilie věrnosti“. Vzpomínky na války s Aramejci a zvláště na Joábovu bitvu s Edomci v Solném údolí.)
2***
3Zanevřels na nás, Bože, rozvrátils naše řady, stíhals nás velkým hněvem, navrať se zase k nám!
4Země se strachem chvěje, pod tvojí sílou puká, zacel ji, dost je trhlin, hroutí se naše zem.
5Vlastnímu lidu dáváš, okusit tvrdost hněvu, hořkosti kalich pijem, závrať nás poráží.
6Nevidíš? Tvoji věrní před luky nepřítele utéci rychle musí, k ústupu trubka zní.
7Zachovej svoje milé, zachovej lidi Boží, pomoz nám, Pane v boji, pomoz svou pravicí!
8Promluvil Bůh náš silný, ozval se, slyšte, mluví: „Vítězství už se blíží, Šekem vám, Sukót dám.
9Mně přece patří Galád, nevzdám se Manasesa, Efraim je moje přilba, Juda mé kladivo.
10Moáb je pouhý škopek, Edoma mám za rohož. Copak je, Pelišteo? Zmlkl tvůj válečný křik.
11Kdo cestu probojuje do srdce Idumeje, do jejich města v skalách, kam těžko dá se vlézt?
12Což ne ty, mocný Bože? Už nechceš s námi táhnout, zanevřel jsi už na nás, pomáhat nechceš nám?
13Před nepřáteli pomoc buď zase jako dříve, když všichni lidé jsou nám křehkou jen oporou.
14S Bohem to zase půjde, statečně budem válčit, pošlape protivníky a dá nám vítězství!