Psalms 59
1 Další Davidova pamětní píseň pro sólový hlas na nápěv „Nevyhlazuj“. Připomínka toho, jak musel David před Saulem prchnout ze svého domu oknem.)
2 Zbav mě, prosím, Bože, těch mých protivníků, buď mi pevnou tvrzí proti nim!
3 Vysvoboď mne od těch, kdo jsou schopni všeho, nedej, aby prolili mou krev.
4 Podívej se na ně nástrahy mi strojí, nejsem vinen — přesto po mně jdou.
5 Spojují se k tomu, aby zakročili, proti mně, ač já jsem bez viny.
6 Hospodine, Bože, Pane Izraele, trestej ty kdo nenávidí nás. Neměj slitování, nemají ho také, ničemnosti tropí bez zábran.
7 K večeru se plíží, vyjí jako vlci, kolem hradeb města běhají.
8 Jejich ostrý jazyk zraňuje jak mečem, myslí si, že Bůh to neslyší.
9 Ty se jim však, Bože, směješ — dobře slyšíš všecky, kdo tě uznat nechtějí.
10 Moje věčná sílo, budu se tě držet, Bože, nedobytný hrade můj.
11 Můj Bůh milosrdný přede mnou jde stále, konec nepřátel svých uvidím.
12 Neznič všechny, Pane, aby tvoji lidé znali, před kým jsi nás ochránil. Nedej zlým však klidu, zmítej jimi mocně, poraz je svým štítem, Pane náš.
13 Jedem svého slova, svojí vlastní kletbou, ať jsou zasaženi v pýše své.
14 Skoncuj v rozhněvání, skoncuj s nimi, Pane, který vládneš nám i dálavám.
15 Ať se znovu plíží, vyjí jako vlci, kolem městských hradeb běhají,
16 potravu si shání, ale často marně, spát jdou s prázdným, lačným žaludkem.
17 Já však budu zpívat o tvé mocné síle, lásku tvoji ráno vyzpívám. Hradem nedobytným, útočištným městem, Bože, jsi mně v době soužení.
18 Ty jsi zdroj mé síly, pevnost nedobytná, Bůh můj milosrdný, Hospodin.