11-2 (Davidova píseň pro sólový hlas. Složil ji po tom, kdy ho prorok Nátan obvinil z cizoložství a vraždy.)
2***
3Odpusť mi, Bože, odpusť mi, prosím, pro lásku svoji odpusť mi hřích.
4Slituj se, sejmi mé nepravosti, umyj mou špínu, umyj sám.
5Doznávám viny, které jsem spáchal, svědomí mé mne utrápí.
6Jistě jsem lidem ublížil, Pane, tebe jsem zradil, urazil. Právo mne soudit náleží tobě, soudce jsi, Pane, pravdivý.
7Já jako člověk na svět se zrodil, hřích — to je moje dědictví.
8Ty hledáš u mne upřímnost, pravdu, moudrosti své jsi učil mne.
9Jako kněz krví, yzopem kropíš, očist mne tedy, smyj můj hřích! Krev tělo bílí jako sníh čistý, ostudnou vinu odstraní.
10Navrať mi radost, ať se mi vrátí, veselost má, jsem sklíčený.
11Přestaň se dívat na moje viny, smaž každou moji nepravost.
12Stvoř mi zas, Bože, stvoř čisté srdce, v mém nitru obnov upřímnost.
13Nevyžeň, prosím, mne od své tváře, neber mi Ducha svatého!
14Navrať mi radost, že zachráněn jsem, mysl mou naplň pokorou.
15Ty, kteří bloudí po hříšných cestách, zvát budu, ať se navrátí.
16Poskvrnu vraha odejmi, Pane, záchrano pravá, jediná.
17Vrátí se píseň, budu tě chválit, otevři ústa umlklá.
18Oběť mou nechceš, nelíbí se ti, když srdce mé je nečisté.
19Pokání moje přijmi jak oběť, zkroušené srdce nesu ti.
20Vybuduj hradby Jeruzaléma, Sijónu dopřej oddechnout.
21Zalíbí se ti oběti naše nebohaté, však upřímné.