Psalms 45
1 (Píseň o lásce, zpívaná vybraným pěvcem při předávání svatebních lilií)
2 Mé srdce překypuje dobrým slovem, o králi svém chci píseň zpívat, jako bych jazykem ji zapsal.
3 Jsi krásný, krásnější než všichni lidé, tvá ústa hovoří o velké lásce, tvůj Bůh navěky s tebou bude.
4 Ozdob se zbrojí, slavný bojovníku, chvála a úcta právem tobě patří.
5 Sláva však bývá ke štěstí jen tehdy, když nese pravdu, tichost, spravedlnost; pak zmůžeš věci neuvěřitelné.
6 Jak ostré šípy letí tvoje slova, nebude národ, který nepřemohou, svědomí nepřátel tvých těžce zraní.
7 Syn Boží jsi, tvůj trůn je tedy věčný, tvá vláda vždy zůstane vládou práva.
8 Miluješ právo, zpupnost nenávidíš; proto tě, Božský, ustanovil králem sám Bůh — a my se z toho radujeme.
9 Tvé roucho voní všemi bylinami, tvůj palác vykládaný slonovinou zní hudbou jenom pro tvé potěšení.
10 Princezny krásné patří k tvému dvoru, manželka tvá je ze všech nejkrásnější.
11 Říkáš jí: Odlož svůj stesk po domově, jsi doma u mne, ne u svého otce.
12 Král touží po tobě a po tvé kráse, on je tvůj pán, to jemu se teď pokloň.
13 Podívej, z Týru princezna dar ti nese, bohaté národy teď stojí o tvou přízeň.
14 Nevěsta krále je už ozdobena, protkané roucho má jen ryzím zlatem.
15 Ten oděv září, jak ji vedou králi v průvodu družiček — a ženich vyhlíží ji.
16 Průvod jde s jásotem a zvučným zpěvem, po schodech stoupá do paláce krále.
17 Otce máš daleko, však budeš míti syny, budou to mocní vládcové mé země.
18 Tvé jméno vždy se bude připomínat, po všecky generace, navěky a navždy a mnohé národy královně vzdají poctu.