1(Davidova píseň) Jen Bohu patří země, všecičko, co je na ní, rozličné krajiny i s těmi, kdo v nich žijí.
2To přece on obklopil souši mořem řekami protkal ji a ozdobil.
3Kdo z lidí by si troufal vystoupit k svému Tvůrci, odvážně přiblížit se jeho svatosti?
4Musel by být skutečně prostý viny, mít čisté srdce, mysl, ústa pravdivá.
5Kdo po tom touží, bývá Bohu milý, Pán odnímá mu viny, je mu Zachráncem.
6Takový lid Bůh na zemi si tvoří, takový má být Boží Izrael.
7Dokořán otevřete brány chrámu králi, ať vůbec nic mu vstoupit nebrání!
8Kdo je ten král, že je tak velmi slavný? Je to sám Bůh, nad všemi zvítězil.
9Dokořán otevřete brány chrámu králi, ať vůbec nic mu vstoupit nebrání!
10Kdo je ten král, že je tak velmi slavný? Je to sám Bůh a mnozí jdeme s ním.