1(Davidova modlitba) U tebe, Bože, hledám spravedlnost, ať k tobě dosáhne mé volání, naslouchej, prosím, prosby naléhavé, jdou z mého srdce, bez příkras a lsti.
2Sám, Pane, posuď, předkládám svůj případ, měj před očima moji upřímnost.
3Znáš moje srdce, znáš mé sny i v noci, jak zlatník který čistí žárem kov, nenašels u mne žádnou strusku klamu a víš, že mluvím to, co v mysli mám.
4Své činy podřizuji tvému slovu a nejdu, jak mi radí Nepřítel.
5Drž kroky mé v svých stopách, Pane, pomoz mi šlapat rovně za tebou!
6Dnes k tobě volám znovu, silný Bože, ty znovu naslouchej a nepřeslechni mne.
7Tvou milost potřebuji, nic si nezasloužím, vím, chráníš ty, kdo v tebe doufají, před útoky tvých zpupných nepřátel.
8Chraň mne jak zřítelnici svého oka, přikryj mne, prosím, stínem křídel svých,
9před bezbožníky, kteří po mně pasou, svou nenávistí obkličují mne.
10Jsou přejedení, chvástají se pyšně,
11nadběhli nám a v krytu číhají, jak skočit, kořist svoji srazit k zemi
12jak hladoví a nenasytní lvi, kteří se plíží noční temnotou.
13Postav se mezi mne a nepřítele, Pane, sehni ho pod svůj vytasený meč, zachraň můj život z moci bezbožníků.
14Myslí, že jídlo, majetek je všecko, chtějí si užít, více neznají a nevědí, že ty dáváš i pokrm, jim samotným i jejich rodinám, tak jako šelmám s jejich mláďaty.
15J á tebe poslouchám a do tváře ti hledím, abych si dobře vštípil Boží podobu a poznal tě až přijde moje chvíle, a ty mne k sobě jednou zavoláš.