1Moudrost si vystavěla dům a vzepřela jej sedmi sloupy,
2porazila dobytče, namíchala víno a prostřela svůj stůl.
3Vyslala své dívky a z nejvyšších míst ve městě nechala rozhlásit:
4„Všichni prostí, pojďte sem. A kdo nemá rozum, tomu říkám:
5Pojďte a nasyťte se a pijte víno, které jsem připravila.
6Opusťte svoje naivní cesty a budete žít. Vydejte se na cestu rozumnosti!“
7Kdo chce napravit posměvače, sklízí hanbu kdo napomíná bezbožného, bývá potupen.
8Posměvače nekárej, aby tě nezačal nenávidět. Napomeň moudrého a bude tě mít rád.
9Přidej moudrému a bude ještě moudřejší, Pouč zbožného a přidáš k jeho znalostem.
10Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznání Svatého je rozumnost.
11Vždyť jen skrze mne se rozmnoží dvoje dny, přidáno ti bude let života.
12Jsi-li moudrý, pak jsi moudrý jen ke svému prospěchu, jsi li posměvač, je to jen ke tvé škodě.
13Paní Hloupost dává o sobě hlasitě vědět, i když je pošetilá a nic nezná.
14Sedá u dveří svého domu, sebevědomě trůní na nejvyšších místech města
15a láká kolemjdoucí, kteří se ubírají po svých přímých cestách:
16„Pojďte sem, vy všichni naivní!“ A nerozumné svádí svými řečmi:
17„Víte, jak je sladká kradená voda, a jak lahodný je chléb, který jíte utajeně?“
18Ti chudáci však nevědí, že sedí v místě smrtelných stínů, že je zve do říše mrtvých.