Proverbs 7
1 Můj synu, dbej na moje rady a uchovej si ve své mysli mé příkazy.
2 Chraň mé rady jako zřítelnici svého oka a budeš žít.
3 Jako prsteny je navlékni na své prsty a napiš je na tabulku svého srdce.
4 Moudrosti řekni: „Ty jsi moje sestra,“ a rozumnost přijmi jako svou příbuznou,
5 aby tě chránily před cizoložnicí, před úlisně tlachající cizí ženou.
6 Jednou jsem stál u okna svého domu a přes jeho mříž se díval na ulici.
7 Pozoroval jsem některé pošetilce. Mezi nimi byl jeden nerozumný mladík.
8 Ulicí se procházel sem a tam, až se náhle vydal k jejímu domu.
9 Bylo již k večeru, snášel se soumrak, a všechno se pomalu zahalovalo do noční tmy.
10 A ejhle, žena v oblečení prostitutky mu se svým vychytralým úmyslem vyšla vstříc.
11 Byla vyzývavá a halasně na něj pokřikovala. Její nohy neměly doma stání.
12 Hned byla na ulici, hned zas na náměstí, číhala na každém rohu.
13 Teď k němu přiskočila, bez rozpaku ho políbila a beze studu mu řekla:
14 „Po obětní večeři jsem připravila hody, dnes mohu splnit svůj slib.
15 Proto jsem tě šla hledat a tady jsem tě potkala.
16 Své lehátko jsem vystlala koberci a prostřela jsem na ně barevná egyptská prostěradla.
17 Lůžko jsem navoněla myrhou, nakropila jsem je voňavkou z aloe a skořice
18 Pojď, budeme se opájet láskou, až do rána se budeme těšit milováním.
19 Můj manžel není doma, vydal se na dalekou cestu.
20 Vzal si s sebou váček s penězi a domů se vrátí až v den úplňku.“
21 Přemluvila ho mnohými řečmi a svedla úlisnými lichotkami.
22 Vydal se za ní jako vůl na porážku, šel jako jelen směřující do pasti.
23 Dokud střela nezasáhne jeho játra, pospíchá jako ptáče do nástrahy. Neví, že mu jde o život.
24 A tak, můj synu, poslouchej mne, dbej na to, co ti říkám:
25 Nedej se obalamutit způsobem jejího života, nenechej se zlákat na její stezky.
26 Už svedla a přivedla k pádu mnohé oběti, zardousila i ty nejsilnější.
27 Její dům — to je cesta do hrobu, končí až v komorách smrti.