1Můj synu, dbej na moje rady a uchovej si ve své mysli mé příkazy.
2Chraň mé rady jako zřítelnici svého oka a budeš žít.
3Jako prsteny je navlékni na své prsty a napiš je na tabulku svého srdce.
4Moudrosti řekni: „Ty jsi moje sestra,“ a rozumnost přijmi jako svou příbuznou,
5aby tě chránily před cizoložnicí, před úlisně tlachající cizí ženou.
6Jednou jsem stál u okna svého domu a přes jeho mříž se díval na ulici.
7Pozoroval jsem některé pošetilce. Mezi nimi byl jeden nerozumný mladík.
8Ulicí se procházel sem a tam, až se náhle vydal k jejímu domu.
9Bylo již k večeru, snášel se soumrak, a všechno se pomalu zahalovalo do noční tmy.
10A ejhle, žena v oblečení prostitutky mu se svým vychytralým úmyslem vyšla vstříc.
11Byla vyzývavá a halasně na něj pokřikovala. Její nohy neměly doma stání.
12Hned byla na ulici, hned zas na náměstí, číhala na každém rohu.
13Teď k němu přiskočila, bez rozpaku ho políbila a beze studu mu řekla:
14„Po obětní večeři jsem připravila hody, dnes mohu splnit svůj slib.
15Proto jsem tě šla hledat a tady jsem tě potkala.
16Své lehátko jsem vystlala koberci a prostřela jsem na ně barevná egyptská prostěradla.
17Lůžko jsem navoněla myrhou, nakropila jsem je voňavkou z aloe a skořice
18Pojď, budeme se opájet láskou, až do rána se budeme těšit milováním.
19Můj manžel není doma, vydal se na dalekou cestu.
20Vzal si s sebou váček s penězi a domů se vrátí až v den úplňku.“
21Přemluvila ho mnohými řečmi a svedla úlisnými lichotkami.
22Vydal se za ní jako vůl na porážku, šel jako jelen směřující do pasti.
23Dokud střela nezasáhne jeho játra, pospíchá jako ptáče do nástrahy. Neví, že mu jde o život.
24A tak, můj synu, poslouchej mne, dbej na to, co ti říkám:
25Nedej se obalamutit způsobem jejího života, nenechej se zlákat na její stezky.
26Už svedla a přivedla k pádu mnohé oběti, zardousila i ty nejsilnější.
27Její dům — to je cesta do hrobu, končí až v komorách smrti.