1Zde je zapsáno proroctví o Edómu, které Hospodin svěřil proroku Abdijášovi. Z jeho slov k nám zaznělo toto Boží poselství: "Vzkázal jsem mezi národy, aby se připravily k boji proti tobě, Edóme.
2Staneš se nejbídnějším ze všech národů a každý tebou bude pohrdat.
3Zabydlel ses vysoko v horách mezi hradbami skal a falešný pocit vlastního bezpečí v tobě probudil pýchu a povýšení. Sám sobě namlouváš, že není nikoho, kdo by mohl ohrozit tvé postavení.
4Ale i když se vznášíš vysoko jako orel a usadil ses téměř mezi hvězdami, já sám, Hospodin, tě srazím k zemi, ať budeš kdekoli.
5Tvoji nepřátelé přijdou náhle, jako zloděj v noci, když ho nečekáš. Tvé dny jsou sečteny, protivníci přijdou a vezmou si cokoliv budou chtít. Ačkoliv sběrači hroznů vždy nechávají několik plodů na keřích, tobě nezůstane nic.
6Slyšte, potomci Ezauovi, nepřátelé proniknou i do těch nejtajnějších skrýší a vyplení všechno vaše bohatství.
7Spojenci a přátelé, kterým jsi, Edóme, důvěřoval, tě násilím vyženou za hranice tvé vlastní země. Právě ti, které jsi sytil, ti uchystají zákeřnou léčku a lapí tě jako pomatence, který nic netuší.
8V ten den nechám zaniknout všechnu moudrost a myslitele Edómu.
9Strach zachvátí i nejudatnější bojovníky z edómského města Téman, protože vy všichni, potomci Ezauovi, zahynete v horách Edómu v hrozném krveprolití.
10Dám vás pokořit a navěky vyhladit za násilí, které jste páchali proti národu Ezauova bratra Jákoba.
11V době, kdy Izraelce sužovali nepřátelé, jste jen lhostejně přihlíželi, a když cizinci vtrhli do bran Jeruzaléma, aby vyplenili jeho bohatství, přidali jste se dokonce na jejich stranu jako další z řady nepřátel.
12Proč jste se tak škodolibě a s pohrdáním radovali nad neštěstím a zkázou svých bratrů Judejců? Proč jste se vysmívali jejich soužení?
13Zneužili jste jejich poroby a v době, kdy je postihlo neštěstí, jste pronikli branami do měst a okradli jejich obyvatele o to, co nestačili odnést ostatní nepřátelé.
14Neměli jste na cestách zabíjet ty, kdo se snažili zachránit útěkem, a vydávat na smrt nešťastníky, kteří přežili nájezdy nepřátel.
15Blíží se den, kdy jako Hospodin zúčtuji se všemi národy. Naložím s tebou, Edóme, právě tak, jako jsi ty sám nakládal s ostatními. Tvé jednání a činy obrátím proti tobě.
16Nejprve jsem na Sijónu nechal vypít kalich rozhořčení svému lidu. Nyní však stejně naložím se všemi ostatními národy a nechám je pít tak dlouho, dokud navždy a beze stopy nezaniknou.
17Potom přinesu Sijónu vykoupení a učiním z něj svaté místo. Jákobovi potomci tak získají zpět vše, co dostali trvale do vlastnictví.
18Izraelský národ pohltí Edóm, jako plameny ohně stravují suché strniště. Žár odplaty mého lidu," dodal Hospodin, "nepřežije žádný z potomků Ezauova rodu.
19Území Edómu pak osídlí Izraelci z Negebu a obyvatelé podhůří na západě si rozdělí zemi Pelištejců, sídla Efrajimovců a Samaří. A konečně Benjamínovcům připadne Gileád.
20Izraelci, kteří se navrátí z vyhnanství, obsadí kenaanskou zemi až do Sarepty a jeruzalémští zajatci v Sefaradu osídlí města na území Negebu.
21Vítězové na Sijónu pak ovládnou Edóm a vlády se ujmu já sám, jejich Hospodin.