Lamentations 3
1 Na vlastní kůži jsem zakusil utrpení, které doprovází Boží výchovu.
2 Zburcoval mě a nechal mě tápat v temnotách, nikoliv kráčet ve světle.
3 Opravdu, dlouho se stále znovu a znovu obrací proti mně.
4 Nechal zestárnout mé tělo i kůži a zpřerážel mi kosti.
5 Neproniknutelně mne obklopil hořkostí a trápením.
6 Nechal mě napospas temnotě jako ty, kdo již dávno zemřeli.
7 Obehnal mne zdí, abych nemohl uniknout a připoutal mě k zemi těžkými řetězy.
8 Dokonce i když ho volám a křičím o pomoc, nařizuje mi, abych mlčel.
9 Zatarasil mé cesty kamennými kvádry.
10 Číhal na mě jako medvěd nebo vskrytu číhající lev.
11 Nechal mě zabloudit a rozdrásaného mne zanechal bez pomoci.
12 Napjal svůj luk a udělal ze mne cíl svých střel.
13 Proklál mé srdce šípy ze svého toulce.
14 Stal jsem se terčem výsměchu celého národa, který na mě skládá posměšné písně.
15 Naplnil mne hořkostí odpornou jako žluč.
16 Nechal mi vylámat zuby na štěrku a za pokrm mi dal prach.
17 Přišel jsem o klid a zapomněl, jak vypadá zdar.
18 Proto jsem řekl, že cokoliv bylo krásné, je pryč a s ním také zmizelo všechno, co jsem očekával od Hospodina.
19 Vzpomínám si na své utrpení a bloudění i hořkost horší než žluč.
20 Všechno mi zůstalo v živé paměti a mé nitro je úplně na dně.
21 Přesto však žiju očekáváním, které mi vrací naději:
22 Jen díky nesmírné Boží lásce jsme úplně nezanikli, neboť jeho soucit nikdy neslábne.
23 Je vždy znovu připraven na každý den, protože Bůh je věrný.
24 Sám se utvrzuji v tom, že mou nadějí je jen Hospodin, a proto na něho budu čekat.
25 K lidem, kteří v něm skládají svou naději a usilovně ho hledají, je Hospodin neskonale dobrý.
26 Je správné tiše očekávat vysvobození od Hospodina.
27 Je dobré, když člověk nosí jeho jho, už od svého mládí.
28 Takový ať ho o samotě a v tichosti snáší, neboť ho něj vložil sám Hospodin.
29 Ať se vrhne tváří do prachu, neboť stále ještě neztratil naději.
30 Ať tomu, kdo ho bije, nastaví svou tvář a nechá se naplnit hanbou.
31 Vždyť Hospodin nezavrhuje člověka na věky.
32 Ačkoliv dopouští trápení, projeví také své slitování. Tak obrovská a nezlomná je jeho láska.
33 Vždyť Hospodin nepřináší lidem utrpení a zármutek svévolně a bez příčiny.
34 On dobře vidí ty, kdo pod nohama drtí všechny zajatce v zemi.
35 Ty, kdo odpírají člověku jeho práva přímo před tváří jeho samotného, Nejvyššího Boha.
36 Vidí všechny, kdo převracejí právo a připravují člověka o spravedlnost.
37 Vždyť kdo dokáže uskutečnit svá slova, jestliže o tom nerozhodl Hospodin?
38 Cožpak nepřicházejí pohromy i dobré věci právě z úst Nejvyššího?
39 Proč by si měl kterýkoliv žijící člověk stěžovat, když sklidí důsledky jen svých vlastních provinění?
40 Raději prověřme a přehodnoťme cesty, kterými se ubíráme, a navraťme se k Hospodinu.
41 K Bohu na nebi pozvedněme nejen ruce, ale i srdce a přiznejme:
42 "Provinili jsme se a vzepřeli se ti a ty jsi nám to neodpustil.
43 Zahalilo tě rozhořčení a začal jsi nás pronásledovat. Bez milosti jsi nás připravoval o život.
44 Přikryl ses oblakem, aby k tobě nepronikla žádná naše prosba.
45 Udělal jsi z nás nejposlednější a nejodpornější ze všech národů.
46 Všichni naši nepřátelé se na nás šklebí a tropí si z nás posměšky.
47 Museli jsme snášet útisk a úskoky protivníků, zmar a zkázu.
48 Z očí mi kanou proudy slz, neboť nepřátelé zničili mé město.
49 Nepřestanu plakat a nenechám své oči odpočinout,
50 dokud Hospodin nepohlédne z nebe dolů a na vlastní oči se nepřesvědčí.
51 Když vidím, co potkalo všechny ženy Jeruzaléma, mé nitro se plní zármutkem.
52 Nepřátelé mne pronásledovali bez příčiny jako lovci ptáčka.
53 Snažili se mě připravit o život. Vhodili mne do jámy a zasypali kamením.
54 Když se nade mnou zavřela hladina, pomyslel jsem si, že přišel můj konec.
55 Tehdy jsem k tobě, Hospodine, volal z hlubin jámy,
56 a ty jsi zaslechl mé úpěnlivé volání: "Neodvracej svůj sluch od mých proseb o pomoc."
57 Přišel jsi na mou prosbu až ke mě a řekl jsi mi: "Neboj se."
58 Ujal ses mého případu a zachránil jsi mi život.
59 Byl jsi svědkem všeho zla, které jsem vytrpěl. Proto ty sám převezmi můj spor.
60 Viděl jsi hloubku pomstychtivosti mých nepřátel i všechny úklady, které proti mně strojili.
61 Hospodine, ty sám jsi slyšel, jak mě uráželi a chystali proti mě své intriky.
62 Znáš všechno, co si moji nepřátelé proti mě celé dny tajně sdělovali a šeptali.
63 Jen se na ně podívej! Ať dělají cokoliv, prozpěvují si o mě potupné písničky.
64 Ach, Hospodine, odplať každému z nich, jak si zaslouží, za to, čeho se dopustili vlastníma rukama.
65 Dej jim pocítit zármutek a připrav jim zlý osud.
66 S hněvem je pronásleduj a vyhlaď je z tváře země.